Porto s dětmi - dovolená Portugalsko

Porto je z Česka dobře dostupné a je to skvělé město pro návštěvu s dětmi. Leží na břehu řeky i Atlantického oceánu, má pohodovou atmosféru, UNESCem chráněné centrum, je plné barev, kachliček, racků, lodiček a výhledů.

Je, a nebo není Porto babyfriendly?

V Portugalsku jsme strávili týden na začátku dubna s dětmi ve věku 3 a 5 let. Letěli jsme sem, protože jsme chtěli někam na jih, v Portu jsme ještě nebyli a letenky z Norimberka byly za super cenu. Město na břehu řeky a oceánu s jeho úzkými domky pokrytými barevnými kachličkami vypadalo na fotkách skvěle, tak jsme neváhali a letenky koupili.

Když jsme se pak do Porta vypravovali, varovalo nás pár lidí, že Porto není zrovna babyfriendly. Jeho centrum je v prudkém kopci. Nejsou tu moc hřiště a vůbec tady nevedou dětské koutky. A ulice nejsou z těch nejupravenějších: nádherné kachličkové fasády jsou často oprýskané nebo jsou jen holými zdmi chátrajících budov. My jsme se ale na vlastní kůži přesvědčili, že město je pro návštěvu s dětmi skvělé. Protože:

• Je tu oceán. To je prostě s dětmi obrovský bonus, který nám v Praze dost chybí;-)
• Porto je tak akorát velké, aby bylo zajímavé, ale zase není tak obrovské, takže v něm člověk může většinu času chodit pěšky. V samotném městě žije 250 tisíc lidí. Metro má přes centrum jen jednu trasu, takže nehrozí zdlouhavé přestupy, jako běžně ve velkoměstech
• Ačkoli úplné centrum města je v prudkém kopci na skalnatých březích řeky Douro, mimo tuhle nejexponovanější oblast je město hodně bezbariérové. Snad každá zastávka metra má výtah a dobře se po městě pohybuje povrchovou dopravou. A téměř všude jsou třeba i nájezdy na obrubníky u přechodů nebo plošiny vedle schodů.
• Atmosféra města je maximálně pohodová, lidé jsou vřelí a mají rádi děti. Když ty naše spustily v metru klasické hlasité šarvátky, kdo bude sedět u okýnka, lidi okolo se jen usmívali, případně ještě soucitně hladili vřeštící dceru po vláskách. A stejně s pochopením se k dětem chovají třeba v restauracích nebo ve všudypřítomných kavárničkách a vinných sklípcích

Naše ubytování

Ubytovaní jsme byli přes Airbnb na kraji centra v tomhle bytě a byla to dobrá volba. Čtvrť připomínala pražský Žižkov. Nebyla z těch „nejlepších“, ale bylo to blízko pěšky do centra a byla tu spousta kaváren a míst, kam zajít. Pokud byste bydleli v okolí, rozhodně doporučuju kavárny Combi coffee a Messa 325, ve kterých jsme dny většinou začínali.

Co podniknout s dětmi v Portu?

Naše strategie na zvládnutí městských dovolených s dětmi je ta, že trávíme ideálně veškerý čas venku. Obcházení památek, které zajímají nás, přitom střídáme s pobytem v parcích, na hřištích nebo na plážích, kde si můžou odfrknout a pohrát děti. V Portu nás zastihlo nezvykle studené počasí, kolem 12 stupňů a skoro každý den i chvíli pršelo, tak jsme se museli schovávat dovnitř trochu častěji. Posloužily nám k tomu hlavně příjemné kavárny, bistra a restaurace, jakých v Portu vzniká spousta.

První den: Centrum města z nejvyššího mostu i z lanovky

Začali jsme pozvolna. První den jsme vyrazili do centra k hlavní katedrále Sé, odkud je z nádvoří krásný výhled na město s jeho úzkými historickými domečky a kostelními věžemi. Pokračovali jsme přes nejslavnější most v Portu, který připomíná Eiffelovku, protože ho navrhoval Eiffel se svým učněm. Dá se pěšky přejít ve spodním i vrchním patře. My šli horem, kde hodně foukalo, ale výhled na řeku a město byl opravdu nádherný.

Z druhé strany mostu vede dolů kabinová lanovka, kterou jsme sjeli. Byla to hodně krátká jízda, ale fajn. Lanovka zastavuje na nábřeží řeky, kde je pěkná promenáda plná restaurací a je tady i jedno velké hřiště, kde jsme strávili nějaký čas. Tady (a taky na druhém břehu řeky) se dá nasednout na plavbu lodí po řece Douro pod mosty přes řeku až k jejímu ústí do oceánu. My jsme se na konec na plavbu nevydali, ale prý je to krásné.

Na této straně řeky, v oblasti Vila Nova de Gaya je spousta sklípků s portským vínem, což je pochopitelně nejslavnější vývozní artikl Porta. Cedule vás budou lákat k jejich návštěvě na každém kroku. My jsme do jednoho takového zašli až koncem týdne.

Druhý den: historickou tramvají k majáku, na pláž a k muzeu moderního umění

Druhý den jsme chtěli vzít děti k oceánu. V Portu je dlouhá řada městských písečných pláží, od čtvrti Foz na jihu po severní Matosinhos. Obě čtvrti jsou dostupné hromadnou dopravou a stojí za návštěvu.

Do části Foz jezdí z centra historická tramvaj, cesta k oceánu trvá necelou půl hodinu a je to moc hezká projížďka. Tramvaj staví u pláže, kde uvidíte nejdřív molo s majákem, o které se rozbíjejí obrovské vlny. Pohledy na divoký oceán jsou tady opravdu silné. Udělali jsme si dlouhou procházku lpodél vody a zašli do jednoho z plážových bárků. Počasí nebylo na koupání, ale na jedné z plážiček děti alespoň honily vlny a hrály si v písku. Tady byly nejvíc nadšené.

Pak jsme se autobusem přesunuly k muzeu moderního umění Serralvez. Dovnitř jsme nešli, ale u muzea je architektonicky zajímavý park s jezírkem a fontánami, který rozhodně stojí za návštěvu.

Třetí den: Mořský svět, pláž plná surfařů a rybárny kam se podíváš

Třetí den mělo pršet, tak jsme se rozhodli navštívit akvárium v přímořské čtvrti Matosinhos. Metrem jsme dojeli na konečnou Matosinhos, kde jsme vystoupili u největší pláže v Portu, která byla plná surfařů. Na pláži jsme zkusili zase jeden bárek, u kterého bylo i dětské hřiště, tak si děti pohrály.

Pak jsme vyrazili do Sea life Porto. Varovali nás, že zdejší mořský svět je oproti tomu v Lisabonu malinkatý. Ale oproti tomu v Praze je naprosto super, takže rozhodně doporučuju! Jsou tady kromě malých rybek taky žraloci, obrovští rejnoci a želvy. Venku je hřiště a v místím bistru s terasou hernička.

Naproti mořskému světu je pevnost, na kterou se dá jít a vidět další určitě skvělé výhledy na oceán. Z druhé strany za akváriem je velikánský park se třemi jezery. My jsme bohužel ani na jedno z těch míst nezašli, protože lilo. Zapadli jsme proto do jedné z rybáren, kterých je tu spousta, protože Matosinhos je původem rybářská vesnice.

Čtvrtý den: Výlet do portugalských Benátek a objev super místa na letní dovolenou

Během týdne jsme si udělali jeden výlet z města vlakem. Jeli jsme z hlavního nádraží Sao Bento, které samo o sobě stojí za návštěvu díky úžasné kachličkové výzdobě. Vyrazili jsme na jih podél oceánu do městečka Aveiro. Pokud by se vám chtělo na kratší výlet, můžete vystoupit už třeba v městečku Miramar nebo Espinho. Jsou tu prý krásně čisté pláže, podél kterých vede dřevěný chodníček ideální k procházce dlouhé kilometry směrem zpět do města.

Aveiro je město protkané kanály, po kterých jezdí gondoly. Na jednu z nich jsme se vydali a užili jsme si projížďku na necelou hodinku. Pro děti to bylo fajn zpestření.

Pak jsme autobusem popojeli ještě půl hodiny do vesničky Costa Nova, která byla opravdu nádherná. Říkali jsme si, jak by to bylo parádní místo na letní dovolenou: upravené pruhované domečky se pronajímají hlavně k rekreaci a městečko z jedné strany oblévá divoký oceán a z té druhé klidná laguna. Jsou tady hřiště, palmová promenáda, klídek. My jsme zašli zase na pláž, protože i když stále nebylo na koupání, děti hrozně bavilo utíkat před vlnami, házet kameny do vody a užívat si mořský vzduch (myšleno vichr).

Pátý den: doháníme gastronomické resty

Pátý den mělo podle předpovědi celý den pršet. A vyplnilo se to. Naštěstí jsme měli dost gastronomických restů a věcí, které jsme ještě chtěli v Portu ochutnat:-).

Nejdřív jsme si zašli na úžasnou sladkost, pastéis de nata, což je košíček z listového těsta se smetanovým krémem. Prodávají je v Portu na každém rohu. My jsme si je dali v populární kavárně Manteigaria, kde je přímo před našima očima tvarovali z těsta a pekli.

Pak jsme potřebovali vyzkoušet ještě Fancesinhu, což je typické jídlo složené z toustu, několika druhů masa a uzenin, sýra a omáčky s vajíčkem nahoře. Chutná to přesně tak šíleně, jak to zní, ale ochutnat jsme to museli. Dali jsme si ji na doporučení v Café Santiago. Jedna dohromady nám stačila a znovu jsme ji už nepotřebovali.

Odpoledne jsme konečně vyrazili na ochutnávku portského vína. Z místních sklípků jsme měli doporučení na Taylor´s, který patří k těm slavnějším. Nakonec jsme ale náhodou zapadli do jiného sklípku, který se jmenoval Quevedo Port Wine. Nadchnul nás hlavně prostorem skvělým pro děti: v přízemí bylo několik obrovských sudů, do kterých se děti mohly schovávat. V patře pak byl veliký prostor na sezení včetně gaučíků a dřevěných lavic. Nakonec si tady děti přes dvě hodiny spokojeně hrály na schovku (jejich pobíhání nikomu nevadilo) a my jsme mohli překvapivě v klidu strávit půl odpoledne ochutnáváním portského.

Šestý den: Kolem nejvyšší kostelní věže do největšího parku v centru

Poslední celý den jsme si řekli, že chceme ještě jednou k moři, protože dětem se u něj nejvíc líbilo. Abychom ale prošli i zbývající must see v Portu, vzali jsme to kolem kostela s nejvyšší věží Clérigos. Na věž jsme na konec ani nevystoupali, protože se nám víc chtělo být venku. Ale pohled je na ni pěkný. Pod věží je malý parčík s hřištěm.

Procházkou jsme se přesunuli do největšího parku v centru města, zahrad Palacio Cristal. Horní část parku nás moc nenadchla, bylo tu celkem dost partiček dětí, okolo jsou nějaké školy. Zajímavá byla přítomnost spousty holubů, racků a taky pávů volně chodících v zahradách. Když jsme pak došli parkem dál, objevili jsme krásná zákoutí s jeskyňkou, kašnami a s výhledy na řeku a mosty. Tak jsme tady strávili část dne jen tak odpočíváním a malováním s dětmi křídami na chodník.

Autobusem jsme pak zajeli opět na Foz k majáku a promenádě, kde se nám nejvíc líbilo, abychom se rozloučili s oceánem.

Co jsme v Portu nestihli

Je toho pořád dost:

• Nejeli jsme na loďkách po řece
• Neplavali jsme v oceánu
• Nenavštívili jsme žádné „dětské atrakce“, jakými tady jsou hlavně trampolínový park Jumpers a interaktivní muzeum World of discoveries
• Nevyrazili jsme na výlet do vinic podél řeky Douro
• Nenavštívili jsme žádný z trhů a tržnic, kterých v Portu a okolních vesničkách prý najdete spousty

Aspoň se můžeme někdy vrátit:-). Porto byla naše první návštěva Portugalska a shodli jsme se, že země je super a příště musíme do Lisabonu.