Dovolená v ekologicky šetrném penzionu v autentické rakouské vesničce, kde okolo nenajde turistická superstřediska, ale pohodovou lyžovačku na několika svazích. A na jednom z nich působí i česká instruktorka, která naučí děti lyžovat za 4 hodiny.

Region na léto i na zimu

Do rakouského regionu Vorarlberg jezdíme už čtyři roky každé léto. Letos jsme se poprvé rozhodli i pro zimní dovolenou. A na úvod musím říci, že Vorarlberg opět nezklamal.

Bydleli jsme ve vesnici Andelsbuch v Bregenzerwaldu, která je lehce bokem od okolních velkých zimních lyžařských středisek. I když náročnými lyžaři oblíbený Lech a Zürs jsou odsud asi jen hodinu cesty. Není tu žádný velký hotel a vesnice tak má autentický vesnický ráz.

Penzion

Ubytovali jsme se v penzionu Schtubat, který si postavili manželé Carmen a Wolfgang s úmyslem, co nejméně zatěžovat životní prostředí. Rozhodli se, že vše na stavbu a vybavení bude z okolí max. 20 km. Vše tedy dodali místní firmy i za cenu větších nákladů. S úctou k místní tradici tu nenajdete nic umělého, vše ze dřeva a přírodních materiálů od místních výrobců.

Protože nejsme nijak zvlášť dobří lyžaři, velkým střediskům jsme se záměrně vyhýbali. Nicméně v Alpách je jakékoliv “menší” středisko pořád obří proti těm, která najdeme v našich horách.

Lyžařem z 4 hodiny!

První den jsme vyjeli do lyžařského centra Bödele nad vesnicí Schwarzenberg. Měli jsme tady totiž domluvenou lyžařskou školičku s ČESKOU lektorkou Olgou, která tady žije už 20 let. Chtěli jsme vyzkoušet garantované lekce, které nabízí Skischule Schwarzenberg. Pokud za 4 hodiny (rozdělené do více dnů) nenaučí vaše dítě lyžovat tak, aby umělo sjet samo sjezdovku, máte další hodiny zdarma. Jedna hodina stojí 60 Euro. Používají “magic stick”, kouzelnou hůlku, do které dítko zaklesne špičky svých lyží. Instruktor pak jezdí pozpátku a kouzelnou hůlkou drží dítku špičky u sebe a brzdí ho, když se mu lyžičky rozjedou rychleji, než zvládne.

I když obvykle rodiče děti do školičky “odloží”, aby si mohli zalyžovat na protějším pořádném kopci, my jsme strávili dopoledne sledováním, jak to našemu Kryštofovi, který stál na lyžích více méně poprvé, jde. Po dvou hodinách uměl sjet kopec tak, že jezdil za instruktorkou a opakoval její pohyby a uměl vyjet na pomě nahoru.

Druhý den nás tedy instruktorka vzala na velkou sjezdovku, která je přímo nad Andelsbuchem, na kopci Niedere. Nahoru vede na rakouské poměry “zastaralá” sedačková lanovka. Proto sem jezdí více méně jen místní. Lovce alpských kilometrů a převýšení tady nepotkáte. A to je přesně to, co my potřebujeme. Dvě krásné široké modré sjezdovky, kde se člověk nemusí bát, že ho někdo srazí. Na celou modrou sjezdovku je odevšad vidět, takže se vám tu děti neztratí. Pro náročnější lyžaře jsou tu dvě červené a jedna černá sjezdovka. Strávili jsme tady krásný slunečný den na přírodním sněhu a co víc, Kryštof se zamiloval do lyžování. Instruktorka s námi strávila další 3 hodiny a dosáhla s přehledem garantovaného cíle - sám jezdil na sjezdovce.

Dětský snowpark

Na třetí lyžovačku jsme se vypravili do střediska Egg-Shetteregg, které se specializuje na rodiny s dětmi. Je dobře přístupné rovnou z parkoviště a není tu tedy žádná přibližovací lanovka, jako jinde. Bohužel byla od rána mlha, tak jsme se s Kryštofem neodvážili vyjet nahoru. Málem jsme odjeli, ale pak děti uviděli dětský snowpark s kolotočem pro lyžaře, dvěma pojízdnými pásy a všelijakými překážkami. Chvilku se tam vyblbly a mlha se časem trochu zvedla. Kousek bokem jsme pak našli “náš” kopeček, kde krátká poma vyvážela malé trpaslíky na lyžích na malý kopec, kde bezpečně sami jezdili pořád dokola.

Návštěva na statku se zvířátky

V Bregenzerwaldu ale nemusíte “jen” lyžovat. V nedalekém Au - Rehmen pořádá místní turistická informační kancelář podvečerní návštěvy na statku. Děti se mohou podívat na krávy nebo ovce. Nakrmit je a pohladit si je. U oveček si mohou vyrobit polštářek z vlny.

Nádherná byla také vyjížďka na koňském spřežení pohádkovou zasněženou krajinou na hoře Hoch Hederich. A překvapením pro nás byly lamy, které v nedaleké vesnici Egg, chovají jako pomocníky, kteří nosí těžká břemena na nepřístupné pastviny.

Bregenzerwald tedy můžeme na zimní dovolenou vřele doporučit.

Za článek děkujeme Janě z webu Objevímesvět.cz