Výlet s dětmi lanovkou na Černou horu - Krkonoše

Půldenní výlet začíná lanovkou na Černou horu s rozhlednou, pokračuje cestou dolů po turistické značce kolem krkonošské Stezky korunami stromů a zajímavého hřiště a končí v restauraci v Jánských lázních.

Tento podzimní výlet jsme podnikli po nezdařeném dobytí Sněžky, kdy nám zaprvé nepřálo počasí, a za druhé nás odradila fronta na lanovku v Peci pod Sněžkou. Protože jsme ale synovi (3,5 roku) slíbili, že lanovkou pojedeme, nezbylo než dodržet slovo.

Lanovkou na Černou horu

Vyrazili jsme tedy lanovkou rovnou z Janských Lázní, kde jsme byli ubytovaní. Lanovka jezdí každou půlhodinu, dospělý zaplatí za cestu nahoru 160 korun, děti, psi a kočárky jsou zdarma (vše zmíněné jsme měli s sebou). Žádná fronta nás naštěstí nečekala. Je pravda, že počasí nebylo úplně teplé (překvapivě na třetí zářijový víkend), ale nepršelo a to bylo hlavní.

Po několikaminutové jízdě na Černou horu jsme se dostali do výchozího bodu naší túry, kde jsme ale hned udělali dvě krátké zastávky. Jednu u rozhledny, na kterou se dá za 20 korun vylézt a ze které je vidět třeba i Sněžka. Druhou přímo v restauraci Na Lanovce, kde děti potěší hromada sněhu na vyblbnutí (a uvnitř mají i dětský koutek), dospělé zase výborné pivo Trautenberk.

Dolů koloběžkařskou dráhou

Protože jsme výlet podnikali s malým synem na odražedle a mladším ještě v kočárku, rozhodli jsme se pro cestu dolů po koloběžkařské dráze, tedy krásné rovné asfaltce. Terén na naše dopravní prostředky ideál. Cestou jsme potkali opravdu minimum lidí. Nad hlavami nám občas projela nějaká kabinka, což syna velice bavilo, my dospěláci jsme se zase mohli pokochat pěknými výhledy. I sluníčko občas vykouklo, co víc si přát.

Hřiště a Stezka korunami stromů

Když jsme dorazili ke křížení se žlutou turistickou značkou, vydali jsme se doprava dolů po ní. Cesta změnila povrch na lesní, ale byla pěkně široká a relativně hladká. Syn si náramně užíval přejíždění malých brodů přes cestu. Žlutá nás dovedla ke krkonošské Stezce korunami stromů. My jsme nahoru lézt nechtěli, ale myslím, že pro některé to může být pěkný zážitek. Synovi stačilo nevšední hřiště za parkovištěm, hned vedle dřevěné konstrukce stezky.

Ohřát se v Jánských lázních

Od hřiště jsme pokračovali dále po žluté. Dá se udělat i krátká odbočka na rozhledu Zlatá vyhlídka, my jsme ale už lehce promrzlí a hladoví pokračovali rovnou dolů do centra Janských lázní kolem Silbersteinova a Starostova pramene. Po asi 4hodinovém výletě jsme dorazili na kolonádu, kde jsme si v restauraci Biograf dali výborný oběd. Restaurace disponuje malým dětským koutkem a obsluhuje tu personál, kterému děti opravdu nevadí. Na dezert pak doporučuji zastavit se v kavárně Janský potok II na některý z výborných domácích zákusků.