Slovinsko je nádherná země, kde můžete zároveň navštívit hory, města, moře, odskočit si třeba do Benátek a celou dobu být v přítomnosti milých a usměvavých lidí.
Cestování s dětmi autem
Jako první bych chtěla říct, že ač byla cesta autem pro mě trochu strašák (dosud jsme s Lolou cestovali pouze letadlem), nakonec se ukázalo, že naší rodině tenhle typ cestování parádně vyhovuje. Byli jsme svobodní, mohli jsme vidět spoustu krásných míst a mít s sebou zapakovaný celý malý svět v kufru auta - to se vám možná zdá jako nadsázka, ale když s dětmi cestujete napříč místy s různým podnebím a teplotou (hory, města, moře), je třeba mít s sebou prakticky veškeré oblečení.
Nám se to zalíbilo natolik, že začínáme plánovat na léto cestu autem napříč Itálií, samozřejmě s dětmi. Asi nejčastější dotaz, který dostávám, je, jak takový roadtrip a přejezdy s dětmi funguje - to se pořád všechno vybaluje a zase zabaluje??? No... v podstatě ano. :-D Myslím, že dobře zorganizovaná zavazadla jsou prostě základ, musíte stále přesně vědět, kde co máte + mít nějaký stabilní základ v autě. Já jsem takový organizační typ, takže mi to nedělá problém. Při téhle cestě jsme ale přespávali pouze na dvou různých místech. Máme v plánu další cestu, při které bychom přespávali každou noc jinde, to už budu mít zorganizované zase trochu jinak.
Ubytování v alpské chatě
Co se tedy týče ubytování - první 3 noci jsme bydleli v chatě uprostřed Triglavského národního parku v Julských Alpách, ve vesničce Zgornja Radovna. Za dobrou cenu jsme si pronajali celou chatu, která byla opravdu krásná, ale bohužel ne úplně vhodná pro malé děti - byla totiž patrová, v přízemí kuchyň, jídelna a obývák a v patře dvě ložnice. Což by bylo v pohodě, kdyby mezi patry nebyly tak strmé schody, že to byl spíš skoro žebřík. :-D Ani já jsem po nich nedokázala pořádně chodit. Že by Lola vzala vysoké schodiště střemhlav (nebo já s Alanem v náručí) se mi riskovat nechtělo, takže jsme se místo ložnice nastěhovali do obýváku s rozkládacím gaučem a bylo to tak moc prima.
Pronájem chaty navíc nebyl drahý a vešla by se do ní i vícegenerační rodinná dovolená, na jiné problémy jsme nenarazili, je to z ní blízko na všechna místa, která jsme chtěli vidět a jeden z majitelů dokonce mluvil česky. Juknout na ni můžete tady - KLIK.
Nebo v apartmánu nad mořem
Na další 4 noci jsme se přemístili do apartmánu se zahradou v Piranu, odkud to zase bylo blízko do našich zbývajících plánovaných cílů. Tady jsme poprvé využili služby Airbnb, ubytoval nás milý pán, provedl po velkém bytě a ještě větší zahradě přímo nad mořem a donesl nám mísu kaki z vlastní zahrady. Bydlení tady absolutně nemělo chybu, moc doporučuji. Skvělé zázemí, plně vybavená kuchyň, koupelna s vanou a nábytek na zahradě (snídaně s výhledem na moře a západy slunce jsou pro mě nezapomenutelný zážitek), ovšem taky si za to všechno člověk už trochu víc zaplatí. Ale stálo to za to! Juknětě tu - KLIK.
Ikonické jezero nebo hrad ve výši nad městem
Všechna místa, která jsme navštívili, si můžete prohlédnout ve fotoreportu. A všechna je vážně doporučuji! Z chaty ve vesnici Zgornja Radovna jsme se podívali k ikonickému jezeru Bled, pod Triglav (největší horu Slovinska), kde jsme si udělali krásnou procházku (i s dvojkočárem!), do městěčka Bohnij a k jeho stejnojmennému jezeru, kolem kterého najdete opravdu překrásný kus přírody a kolem naší chaty jsme si taky udělali procházku za alpskými kravami, které samozřejmě byly jedním z nejdůležitějších zážitků! :)
Při přejezdu z hor k moři jsme se na odpoledne zastavili v půlce cesty v hlavním městě Slovinska Lublani, což je krásné, starobylé město - bylo zrovna slunečno, takže procházka městem byla nezapomenutelná, rozhodli jsme se také vyrazit k hradu trůnícímu celkem vysoko nad městem (když jsme tam konečně vytlačili dvojkočár, tak jsme zjistili, že tam jezdí lanovka :-D ).
Na skok do Benátek i do Chorvatska
Poté jsme nasedli zpátky do auta a vyrazili do Piranu, ubytovali se a ještě večer vyšli obhlédnout město a moře. Druhý den jsme odsud vyjeli na otočku do italských Benátek (necelé 2 hodiny cesty i s malou zácpou), tam jsme strávili celý den a za tmy se vraceli se spícími dětmi zpátky do Piranu. Den poté jsme vyrazili na druhou stranu - do Chorvatska - kde jsme se nejdřív prošli po městě Pula a kolem jejího krásného amfiteátru a poté vyrazili do městečka Rovinj, sednout si na malou kamenitou pláž a užívat si sluníčka.
Na poslední den jsme si šetřili samotný Piran a hned vedle ležící Portoroz - to proto, aby si Mr. Happy chvíli odpočal od auta před dlouhou jízdou zpátky domů, já sama totiž nemám řidičák, takže ho nemůžu vystřídat. V Piranu jsme navštívili místní akvárium (to je pro nás nutnost, Lola akvária miluje), prošli se po městě - bylo opravdu krásně - a odpoledne šli do Portoroz na procházky po plážích a molech.
Bagety vedou
Co se týče jídla - na což se mě taky hodně lidí ptá - máme teď děti v ideálním věku. Alan pije jen mléko a Lola už jí s námi. S dětmi na příkrmech se cestuje trochu hůř, taky s tím mám zkušenost.
Takže tady jsme si pár dní něco uvařili, jindy si zašli do restaurace nebo si přinesli domů pizzu v krabici, některé dny jsme taky jedli za chůze/jízdy, takže zapečené bagety vedou! :) Člověk si prostě najde pro každou chvíli nejvhodnější způsob, jak těch pár dní neumřít hlady a zároveň se třeba přípravou jídla moc nezdržovat.
Co se týče Slovinců a Slovinska jako takového - je to nejen jedna z nejkrásnějších zemí, jaké jsem kdy viděla, ale navíc v ní žijí opravdu velmi milí a usměvaví lidé. Jejich řeči pravděpodobně i porozumíte (minimálně v psané formě), ale domluvíte se bez problémů i anglicky. Jako do každé jiné země EU nepotřebujete k cestě pas ani nic speciálního, stačí občanský průkaz.
Tuto recenzi nám poskytla Tereza ze svého blogu Madame Coquette.