Pěší přechod s dětmi z Port d'Andratx do Port de Sóller - Mallorka

Pěší přechod s dětmi - trasa GR 221 z Port d'Andratx do Port de Sóller na Mallorce je prostě jízda.

Je to cca. 4 roky zpět, co jsem se zamilovala do turistiky, konkrétně do vícedenních treků, kde si vše, co potřebujeme, neseme na zádech a necháme se unášet tou volností, co takové brouzdání přírodou nabízí.

S dětmi máme zkušenost jen z letních čundrů podél vody (tedy rovinkami), ale protože nám je na květnové svátky neměl tentokrát kdo hlídat, jen jsem upravila trasu (tedy počet denních kilometrů) a doufala, že to, že nenacházím blogy ani články o tomto přechodu s dětmi (jinak článků a informací o trase je mraky), je pouhým výsledkem toho, že se ještě žádné mámě taková recenze psát nechtěla.

GR221 je krásná a bezpečná trasa, troufám si říci i pro začátečníky či fyzicky a psychicky odolné děti (našim dětem je 6, 8 a 11). Každý den procházíte nějakým městem, a tak je doplňování zásob a vody bezproblémové (vyjma 1 úseku). Já si udělala podrobný itinerář před cestou, a tím se těšila o to víc. Můj muž už ty moje růžové brýle nenosí, tak po přečtení několika deníčků byl trochu v rozpacích, co jsem to vymyslela, ale na konci sám zhodnotil, že se nejednalo o těžký trek. A děti? Ty to zvládly úplně v pohodě.

GR 221: Den po dni

Pro naši rodinnou dovolenou jsem zvolila trasu z Port d'Andratx do Port de Sóller, která měří cca. 80 km s převýšením 3335 m, trasa byla plánovaná na 6 – 7 dní a pak 3 dny relax. V současné době je trasa krásně značená, u každé odbočky je ukazatel nebo směrovka a cesty jsou buď upravené nebo je alespoň naprosto jasné, kudy se má jít. Časové údaje uvedené na ukazatelích sedí. Důležitou informací může být skutečnost, že jsem nechtěla tahat stan, proto tipy, kam se „zašít“ pod střechu se můžou hodit. Přelom duben/květen nabízí také pohodové teploty, jak ty noční pro spaní, tak ty denní na chození.

Den 1: Přílet do Palma de Mallorca z Vídně kolem poledne, oběd a nákup kartuše v Kenia Outdoor poblíž Plaça d'Espanya, kam vás přímo zaveze bus z letiště. Tady pozor, obchod dodržuje siestu. Odtud také odjíždí všechny dálkové spoje, my jsme jeli busem 101 do Port d'Andratx, kde jsme měli ubytování v hotelu La Pergola. Užili jsme si venkovní i vnitřní bazén a pěkně se ještě v postelích krásně vyspali na tu naší trasu.

Den 2: 10,5 km, ↑ 627 v.m a ↓ 362 v.m., mapa trasy

Výhledy na pobřeží byly nádherné a po nějakých 7 km jsme došli do města Sant Elm. Tady jsme strávili celé odpoledne koupáním v moři, ochutnávkami španělských tapas a mořských plodů a kolem páté hodiny se vydali na asi 3 kilometrovou trasu k La Trapa - kláštěru s krásnou vyhlídkou na moře. V rámci areálu je i malé kempoviště, my jsme však využili prostor bývalého mlýnu. To bylo moje jediné a nemilé překvapení treku – v noci fouká hodně silný a studený vítr – a já se už tady na začátku modlila, že nám takový komfort bude dopřán i dál.

Den 3: 11,7 km, ↑ 678 v.m a ↓ 326 v.m., mapa trasy

Tohle je jediný den, kde neprocházíme městečkem, proto naše batohy váží asi nejvíce za celý trek – ze Sant Elm si neseme 12 litrů vody a doufáme, že nám to pro 5 osob bude stačit. Stezka se dostává do čím dál sušší krajiny, odpolední siestu si vychutnáme za Coll de sa Gramola a spaní nacházíme za chatou Ses Alquerioles, a jsme nejštastnější rodiče, že pan domácí není doma a my využijeme jeho přístřešek.

Den 4: 13 km, ↑ 441 v.m a ↓ 759 v.m., mapa trasy

Byla jsem ráda, že jsme si trasu takto rozdělili a náš první vrchol tak máme za sebou hned dopoledne. Svačinu si dáváme u  Refugi de sa Coma d'en Vidal, pak už jsou to necelé 2 hodiny do vesničky Estellencs. Tady nakoupíme zásoby v malém a jediném obchůdku a vyzkoušíme další speciality v místním bistru. Na spaní máme vyhlídnutou útulnu po 4 km, která nabízí luxus vnitřního spaní a posezení jak uvnitř, tak venku.

Den 5: 15,3 km, ↑ 678 v.m a ↓ 391 v.m., mapa trasy

Tento den vychází kilometrově sice jako nejdelší, ale cesta z útulny do 10 km vzdáleného městečka Esporles je krásná a navíc se drží vrstevnice. Tady už trávíme siestu na větším náměstí, kde je supermarket a vychutnáme si výbornou kávu v Doble Coffee. Z Esporles trasa opět stoupá do hor, kde v plánu je přespat u přístřešku, na které cestovatelé před námi  pěli jen samou chválu. Nacházíme studnu (moje radost z umytých vlasů byla neskutečná) a také velký přístřešek a ohniště. Jediné překvapení večera je návštěva stáda oslů, kteří se sem chodí napít do vedlejšího rezervoáru a asi od 9 do 11 s námi tráví čas jeden velmi zvídavý. Nebudu lhát, děti nadšené, já s malou dušičkou. Ráno budíček v půl sedmé ráno zase cinkáním zvonečků a další zvídavé oči, chvíli jsem si říkala, jestli to ti cestovatelé zatajili v recenzích schválně nebo máme to štěstí my J

Den 6: 8,9 km, ↑ 645 v.m a ↓ 466 v.m., mapa trasy

Po takto ranním budíčku vyrážíme tedy na nás docela brzo, vystoupáme na vrchol a pak už scházíme do vesnice Valldemosa, na kterou jsem se moc těšila. Všude je spousta turistů, cyklistů, malých krámků, avšak nám než v tom přeplněném městě je možná lépe v zahradách paláce. Náš den končí u chaty Refugi de son Moragues, u které je také kousek od ní studna, a nejsme jediní, komu „sprcha“ bodne.

Den 7: 10,9 km, ↑ 281 v.m a ↓ 1024 v.m., mapa trasy

Musím zhodnotit, že zakempit vždy před vrcholem, načerpat síly do dalšího dne, bylo skvělé rozhodnutí. Dopoledne takto překonáváme dva vrcholy - Puig Gros (938 m.n.m.) a Es Caragolí (944 m.n.m.) - a je to asi ta nejhezčí část trasy. Nádherná hřebenovka, k tomu ještě krásnější výhledy. Zbývalo pak sestoupit do vesnice Deià a to téměř 900 v.m. Ve vesnici jsme se občerstvili v obchůdku s výdejním okénkem a posezením, nakoupili zásoby a namířili jsme si to na pláž Cala Deià. Cestou na útesy najdeme super místo na spaní a pak pozdní odpoledne trávíme v moři a ochutnávkou Sangria Cava. Tento den je jediný, co v noci prší, ale na to nás upozornil Martin, táta od dvou dospívajích holek, kteří s námi zakempili. Můj chlap nám připravil královské ležení a nikdo tak nezmokl.

Den 8: 8,3 km, ↑ 363 v.m a ↓ 278 v.m., mapa trasy

Tohle je náš poslední den putování a do našeho cíle, Refugi de Muleta, u města Port de Sóller, to máme cca. 8 km. Vyrážíme tak až kolem poledne, cestou ochutnáváme čerstvou pomerančovou šťávu u pána z chaty a úplně se rozplývali ne jen výhledy, ale také nad výbornými zákusky, kávou a quiche v kavárně Son Mico. Hned za ní jsme odbočili k moři k ubytovně, kde jsem rezervovala 2 noci.

Den 9: Refugi stojí na krásném místě u majáku Far del Cap Gros v Port de Sóller. Já jsem nadšená z teplé fungující sprchy a nechápu, že mi dalo zabrat tam zahnat i děti. Ty jsou jen smutné, že nemůžou spát nahoře na palandě, tam můžou prý jen dospělí, za což jsme zase smutní trochu my. Tyhle 2 dny jsem naplánovala jako relaxační, ochutnávající, procházkové. Svezli jsme se historickou tramvají do Sólleru, prošmejdili s holkami obchůdky, ochutnali chobotnici, vraceli se na ubytování s lehkostí J

Den 10: Autobusem jsme se přesunuli zpět do Palmy, kde jsem rezervovala ubytování v hotelu kousek od letiště, v oblasti Can Pastilla. Odpoledne jsme si tak užili sluníčka a bazénu, večer prošli kolonádu El Arenal.

Den 11: Letadlo nám zpět do Vídně letělo až ve večerních hodinách, takže jsme po dopolední koupačce nechali bágly v hotelu a vydali se do blízkého akvária, které nás uchvátilo na více než 4 hodiny. A pak už nás čekala poslední cesta na těžko, a rozloučení se super dovolenou na Malorce.

Co dodat? GR 221 s dětmi? Za mě určitě první půlka, kterou jsme takto šli, ANO!  Až budou děti starší, zkusíme to vzít z druhé strany. Trasa je skvěle řešitelná, nádherná a plná překvapení. Děti to zvládly, my si to užili a budeme na tohle dobrodružství ještě dlouho vzpomínat.