Máme rádi hory, ale nejsme žádní kamzíci a tak nám ani nevadí, že musíme náš program přizpůsobovat dětem. Počítáme s tím, že naše výlety nebudou o tom, ujít desítky kilometrů, ale spíš najít hezké místo, kde se děti zabaví a rodiče mají trochu času na odpočinek nebo aperol s vysokohorským výhledem (a přirážkou:-)). Takový výlet nám poskytlo Buffaure.

Naším hlavním cílem na letošní cestě do Dolomit byla sice Seceda, ale po jejím zdolání jsme zatoužili po něčem klidnějším - turisticky ne tak vyhledávaným, k čemu nemusíme z našeho ubytování v Pozza di Fassa cestovat hodiny, serpentinami, v husté dopravě italského typu a věčným popojížděním za horlivými cyklisty. Při procházce městečkem jsme si všimli lákavých fotek velkých dřevěných zvířat, které bychom údajně měli spatřit vydáme-li se z centra města Pozza di Fassa lanovkou na horu Buffaure. To co jsme nahoře našli, předčilo naše očekávání.

Lanovkou do říše pro děti

Kabinovká lanovka Pozza - Buffaure nás vyvezla nahoru do cca 2 000 m n. m.. Mohli jsme pokračovat další lanovkou ještě výš a vidět více dřevěných gigantích soch, ale rozhodli jsme se objevit to tady na mezistanici a že toho k objevování bylo i tak více než dost.

Po výstupu z lanovky jsme šli nejdříve najít, z prospektů a billboardů avizované, dřevěné giganty vládců místních hor. Od nich jsme došli k obřím dřevěným lehátkům, ze kterých byl krásný výhled co celého údolíčka. Když jsme sešli zpět dolů k lanovce rozprostřel se nám výhled na velký dětský zábavní areál. V něm jsme našli třeba bludiště, samostatné dětské hřiště u restaurace Buffaure, prolézačky, skluzavku, místa k posezení a odpočinku a několik drah s dřevěnou kuličkou, kterou je možné zakoupit. Pro nás (resp. naše kluky - toho času necelých 6 a 8) bylo největším lákadlem malé jezírko, na kterém se dalo přepravovat na voru a přetahováním po laně jste se dostali na jednu nebo druhou stranu jezírka. Na to vše dohlížela další obří dřevěná socha čarodějnice.

Už několik let jedeme Rakouské i Italské hory stylem "nahoru lanovkou - dolů pěšky", takže poté, co jsme se vyblbli u jezírka a naobědvali v krásné, moderní, horské restauraci La Bolp hned u lanovky, jsme se vydali na cestů zpět do města po svých.

Cesta zpět

Ze dvou tras, které se nám nabízeli jsme si vybrali tu delší (cca 5 kilometrovou), ale údajně méně strmou. Naše plány o pohodové procházce po šotolinové cestě nám překazila nedaleko probíhající práce v lese, která znemožnila pokračovat po předem naplánované nenáročné trase. Navedla nás na cestu sice delší a náročnější, ale o to dobrodružnější - přes lesy, louky, potůček, kořeny a kameny. Nakonec jsme zdolali přibližně 8 kilometrů, ale vyšli jsme i tak podle plánu ve městě Pozza kousek od dolní stanice lanovky, ze které jsme ráno vyjížděli. Když už budete v Pozza di Fassa, můžete se také zastavit v Aquaparku Vidor, který je součástí místního campu.

Takové nečekaně objevené horské skvosty nás baví. Jestli i vás, budu ráda, když článek poslouží. Klidně dejte vědět nebo označte instagramový profil @zlinske_matky, kde taky můžete sledovat naše cesty - povětšinou kolem Zlína - nebo zde zodpovím další případné dotazy.