Stubai - Rakousko

Jsme lyžařská rodina a každý rok jsme jezdili lyžovat na týden do Itálie. Letos jsme se rozhodli pro změnu a cílovou destinací byl rakouský Stubai.

Rakousko jsme si zamilovali pro letní dovolené a letos jsme se tedy rozhodli ho trochu prozkoumat i v rámci zimní dovolené především kvůli dojezdové vzdálenosti (cesta nám trvala 6 hodin, Itálie bývala 9-10 hodin), což pro naše děti syna (6 let) a dceru (9 let) bylo mnohem příjemnější.

Kulturní zážitky před lyžováním

Na cestu jsme vyrazili v polovině měsíce ledna v sobotu a hned naší první zastávkou byl Kristallwelten Swarovski, který jsem měla na našem wish listu už delší dobu. Koupila jsem kombinované vstupenky online ještě spolu se vstupem do Lumagica Innsbruck (světelný park, který jsme navštívili hned další den). Tématem bylo cestování časem a bylo to moc hezky zpracované za 100 euro za rodinu a rozhodně to stálo za to.

Ve Swarovski muzeu jsme strávili skoro 3 hodinky a dětem se to moc líbilo. Nejdříve jsme si prošli jednotlivé místnosti a na konci byl obří obchod Swarovski. Pak jsme si prošli zahradou a kolem hodinky jsme strávili i v originální dětské herně. Přijeli jsme za světla, odjížděli za tmy a mělo to své kouzlo.

Apartmán mezi středisky

Pak už jsme konečně vyrazili na ubytování, zvolili jsme Haus Marcoa opět se nám potvrdilo, že v Rakousku nikdy nešlápneme s volbou ubytování vedle. Nacházelo se cca na půli cesty mezi středisky Stubai Gletscher (20 minut autem) a Schlick 2000 (15 minut autem). V ceně skipasu byl i skibus, ale ten jsme nevyužili, protože jsme to na zastávku měli celkem daleko.

Prozkoumávání sjezdovek

Stubai jsme také zvolili proto, že děti do 10 let zde lyžují zdarma. Za skipasy pro rodinu na 5 dní jsme tedy dali celkem 524 euro. V rámci skipasu jsme navštívili samotný Stubaier Gletscher a pak také menší středisko Schlick 2000. Obávala jsem se počasí, ale nakonec jsme měli až na jeden den slunečno, i když byla celkem zima (-10 až -15 stupňů Celsia). Podle skimapy jsou zde hlavně modré sjezdovky, což byla moje podmínka kvůli synovi. Ale nakonec se ukázalo, že toto značení moc nesouhlasí, některé modré mi přišly skoro jako černé a naopak. Dcera je zdatná snowboardistka, ta neměla s ničím problém a syn, ač lyžuje už několik sezón, tak byl velice opatrný. Navíc nejsou sjezdovky vůbec ohraničené, žádné sítě nic, takže mi to místy přišlo hodně nebezpečné (to by v Itálii nebylo), ale na druhou stranu se zde smí jezdit mimo sjezdovky (což ocenila hlavně dcera na snowboardu a ta byla nadšená). Velmi mě překvapilo že na Stubai je u horní stanice kabinky Gamsgarten centrum, kde najdete restaurace, sport, ale také místnost pro vlastní svačiny – to jsme využili a bylo to super i jen tak pro zahřátí) 

Středisko Schlick 2000 bylo mnohem menší, ale našim dětem se nakonec líbilo více. Dceři se moc líbil měřený úsek na sjezdovce a synovi ježdění lesem v boulích 

Kousek od ubytování se také nachází Klaus Auele, což je hospůdka s venkovním přírodním kluzištěm a dětským hřištěm. V době naší návštěvy už se bohužel bruslit nedalo, ale vypadalo to velmi pěkně.

Poslední věc, kterou jsme tam navštívili byl 8 kilometrový sjezd na sáňkách. Platili jsme pouze za zapůjčení sáněk (8 eur/kus na den), skipas jsme měli (kabinka Elferbahnen). Byla to naše první zkušenost se sáňkařskou dráhou a o to více nás to překvapilo. Sjeli jsme si to rovnou dvakrát a místy se dalo dosáhnout zajímavé rychlosti. První sjezd na zkoušku, druhá jízda už byla rychlejší. Toto doporučuji všemi deseti. Cesta dolů trvala cca půlhodinky.

Kdybych to měla shrnout, tak Rakousku určitě zůstaneme věrní v létě a zimu budeme kombinovat s Itálií. Každá země má ale něco do sebe, třeba sáňkování v Itálii není. Odsud máme tedy více zážitků, ne jen těch na svahu.