4 dny s dětmi v sedle na kolech se spaním primárně ve stanu. To byla naše skvělá a trochu akčnější dovolená s dětmi na trase, kde se nemusíte bát velkých kopců a etapy zvládnou ušlapat i menší děti okolo 5ti let, protože na kopce na Podunajské cyklostezce nenarazíte. Menší vemte klidně do sedačky. Můžete se kochat krásnými historickými městečky se zámky nebo hrady na okolních kopcích. Prostě velká romantika a pohoda.

V partě 5ti rodin, se kterými jezdíme každé léto na týdenní dovolenou po Čechách a poslední roky bereme i kola, jsme se domluvili, že zkusíme společně pořádnou cyklodovolenou po Podunajské stezce (v jednom z květnových prodloužených víkendů). A jelikož v partě máme jednoho tatínka učitele, který Podunajskou stezku jel se svými žáky z gymplu, tak plánování bylo jednodušší.

Startovní den v městečku Passau

Sjeli jsme se v nádherném městečku Passau (Pasov) ve čtvrtek večer. Toto město stojí určitě za návštěvu. Nádherné historické město na břehu Dunaje, spoustu restaurací, kavárniček, dětských hřišť a romantických uliček v historickém centru města. Byli jsme ubytováni přímo v centru ve starém apartmánovém domě s kavárnou, kde se podávaly ráno snídaně. Apartmány byly krásně zrekonstruované, na podlaze parádní dřevěné podlahy, které neskutečně vrzaly :-), ale svoje kouzlo to mělo! V protějším domě jsme měli uskladněny kola a auta jsme museli po vyložení věcí nechat v parkovacím domě asi 10 minut pěšky od ubytování za 50 eur na noc.

Passau stojí 100% za návštěvu, město je nádherné, ale asi bych příště jel pouze do tohoto města na pár hodinovou procházku (protože to stojí opravdu za to) a pak se ještě s koly na autě přesunul do vesnice nebo městečka Obernzell, kde začínala část naší skupiny s menšími dětmi. Cyklostezka z Passau do Obernzellu je asi 20 km dlouhá a vede podél silnice (ale ne po silnici, cyklostezka je od silnice oddělená a bezpečná), takže to není úplně super zážitek ve srovnání se zbytkem etap, které jsme jeli převážně v přírodě daleko od aut a provozu.

Dospělí řeší i auta, děti jen kola

Každá rodina měla svoje auto, takže zástupy každé rodiny vždy naložili věci do aut (kromě jednoho) a většinou jsme přejeli auty do cílové stanice. Jedním autem jsme se vrátili a pak po příjezdu se dva tátové vrátili pro poslední auto, které zůstalo na startu. Pokud nevstáváte brzy, tak počítejte, že třeba auta odvážíte až po desáté hodině do cílové stanice (cca 40 minut jedním směrem), a celá skupina vyrazí na kolech až nějak po obědě.

Většinu etap mezi 30-50 km jsme zvládli okolo 3 - 4,5 hodin pohodové jízdy. Měli jsme s sebou děti od 1,5 roku až 11 let. Nejmenší děti jezdily ve vozíku nebo na sedačce, menší děti okolo 5ti let většinou část cesty šlapaly na svém kole a pak jely na sedačce nebo jely o něco kratší část etapy.

První etapa: z Passau 24/40 km podél vody a stanování

První etapu (40 km cca 4 hodiny s 2 přestávkami, mapa etapy zde) jela skupina s většími dětmi z Passau na farmu Zur Fährfrau a skupina s menšími dětmi jela z Oberzellu (24km). Po cestě doporučuji zastávku u tohoto občerstvení. Na mapě to sice není vidět, ale je tu malé dětské hřiště naproti přes cestu. Na farmě v cílové stanici jsme stanovali na zahradě, dali si večer nějaké studené pohoštění, protože nevaří, ale nabízí sýry, šunky, pomazánky z vlastních zdrojů. Děti si pohrály na místním hřišti a zahradě, kde byla spousta šlapacích aut a traktorů. Koupili jsme si i domácí buřty a udělali oheň. Někdo z nás si objednal ráno snídaně a zbytek snídal z vlastních zdrojů.

Na farmě je i několik pokojů, takže dva pokoje byly ještě volné a maminky s nejmenšími dětmi spaly v nich. Zbytek si ale užíval super stanování na farmě, v blízkosti bečících ovcí a kejhajícího páva :-). Dejte si ale pozor, že na rozdíl od Čech se v Německu i Rakousku složitě platí kartou, takže i na této rakouské farmě jsme museli mít hotovost. Na cyklostezce je řada přívozů, kde se musí platit také hotově a na jednu čtyřčlennou rodinu vyjde přívoz i s koly mezi 12-15 EUR za jednu cestu.

Pokud jste ještě nikdy nestanovali a kempy nejsou váš každoletní chléb (stejně jako u nás), tak určitě doporučuji koupit do stanu nafukovací karimatky s polštářky a nejen dětem slušné spacáky (třeba u našich parťáků z Promaledobrodruhy.cz), protože i na jaře nebo v létě může být k ránu pěkná zima. První noc jsem zkusil bez nafukovací karimatky jen na dece a musím říct, že k ránu už jsem nevěděl, v jaké poloze spát a byl jsem strašně bolavej:-D. Takže nafukovací karimatky musí být ve výbavě každé rodiny:-)!!!

Druhá etapa: 27/42 km do Otternsheim

Druhý den bylo naším cílem městečko Ottensheim (mapa etapy zde). Auta jsme nechali v mezizastávce v městě Aschach an der Donau, které je vzdáleno asi 27km po cyklostezce. Měli jsme jednu delší zastávku na oběd v Gashof in der Exlau, kde byla sice svatba, ale i tak vše rychle odsýpalo. Jídlo dobré, u venkovního posezení dětské hřiště a rozlehlá travnatá plocha, kde se děti vyřádily. V Aschachu, kde jsme nechali auta, pak měly rodiny s malými dětmi konečnou a starší děti jely až do Ottensheimu, což bylo celkem okolo 42km. Řidiči převezli auta na parkoviště u dětského hřišti na protější straně, než je toto městečko a pak jeli zpět naproti starším dětem a jejich doprovodu. Jen si dejte pozor. Většina navigací vede trasu autem přes přívoz v Ottensheimu. Pokud nechcete platit přívoz pro auto (jako my), tak si musíte zajet do Lince, přejet tam řeku a vrátit se.

Už ani nevím proč (nebyl jsem “náčelníkem” výpravy), ale náš plán byl naložit kola na auta a přejet přes Linec asi 50 minut do městečka Grein, kde jsme spali v místním kempu na břehu Dunaje. Kemp je hezký, skvěle vybavený a protože byl květen, tak byl skoro poloprázdný. Bohužel zase tu nejde platit kartou a musíte mít hotovost. Další nevýhodou je, že za zdí kempu vede hlavní silnice, a ta je celkem rušná, takže jestli máte lehké spaní, tak to může být komplikace:-). Každopádně městečko je krásné, na břehu je kolonáda, kde se dá relaxovat. Pokud máte čas, tak městečko určitě projděte a prozkoumejte. Večer jsme šli do pizzerie, která není úplně baby friendly (není tu koutek nebo dětské hřiště), ale vaří tu moc dobře. Seděli jsme v podloubí, kde bylo venkovní sezení. Ráno si někteří z nás došli na super slanou i sladkou snídani kousek od kempu do café Schörgi, kde můžete při troše štěstí snídat na terase s výhledem na Dunaj.

Třetí etapa: 48 km do Melku

Třetí den jsme nechali auta (kromě jednoho, které jelo do cílové stanice, aby svezlo řidiče zpět do Greinu) na parkovišti u kempu vedle přívozu. Přejeli jsme přívozem na druhý břeh a odtud jeli do Melku (mapa etapy zde). Byla to naše nejdelší etapa (cca 48km) a malé děti část jely na svých kolech a zbytek cesty na sedačkách a ve vozících za kolem. Po cestě jsme měli několik zastávek. První větší byla v městě Ybbs an der Donau, kde první část skupiny zvolila piknik na dětském hřišti vedle cyklostezky. Druhá část skupiny, kde jsem byl i já, se snažila najít nějakou restauraci, ale protože se blížila 14h a většina restaurací v Rakousku vaří do dvou a pak mají přestávku, tak jsme nebyli úspěšní. Nakonec jsme dojeli pro několik pizz a udělali si taky piknik na břehu Dunaje kousek od hotelu Donau Lodge, kde jsme si ještě dali v restauraci kafe, zmrzlinu a dortíky. Je tu pěkné posezení venku na břehu.

Druhá zástavka, která stojí za zmínku, byla u městečka Pöchlarn, které je už blízko Melku a je tu parádní hřiště hned u cyklostezky, s velkou dřevěnou lanovou prolézačkou a zapuštěnými trampolínami. Pak už nás čekal naše cílová destinace.

Melk je krásné město s dominantním zámkem a zahradami na kopci, který jsme si večer šli prohlédnout. Všech pět rodin se ubytovalo v tomto domě nad restaurací Madar café. Po dvou dnech v kempu to byla pohádka pro naše těla:-). Restauraci pod naším ubytováním bych určitě nedoporučil, ale hned naproti byla moc dobrá restaurace Rathauskeller s vlastním pivem, příjemnou a rychlou obsluhou.

Čtvrtá etapa: 27 km do Durnsteinu

Poslední čtvrtý den jsme chtěli dojet až k přívozu do městečka Dürnstein, které je na seznamu UNESCO a ve 12. století tu byl na hradě vězněn anglický král Richard Lví srdce. Bohužel ale v přilehlém okolí přívozu byla velká výstavba protipovodňových zátaras a kopala se i silnice, tak jsme zde nemohli zaparkovat auta a nakonec jsme měnili cílovou destinaci a nechali auta o trochu blíže pod vesnicí Rossatz, kde je parkoviště a malé dětské hřiště. Mapa poslední etapy zde. S auty jsme to vymysleli tak, že řidiči odjeli do cílového místa a vydali se pak naproti zbytku skupiny. První část etapy z Melku je taková obyčejná, ale druhá část vede okolo vinic nebo přímo vinicemi a byla to nejkrásnější část celé dovolené. Obě skupiny se potkali v malebném domečku s kavárnou Radler-Rast, kde staří manželé vaří kávu, prodávají meruňkové buchty (v okolí se pěstuje hodně meruněk), sušenky, domácí limonády nebo točí Radler.

Po této zastávce už nás čekala na parkovišti u Rossatzu naše auta. Než jsme naložili kola, tak si děti pohrály na hřišti a ještě jsme vymysleli, že se půjdeme někam společně najíst. Google nám ukázal kousíček autem od nás tuhle skvělou restauraci Die Flößerei in Rossatz, kde se dobře parkuje a pak už jsme jen seděli na parádní terase s výhledem na vinice, hrad na protějším břehu, kde věznili krále Richarda a dopřávali si skvělého jídla a někdo i vína. Obsluhovala nás paní ze Slovenska a co nám doporučila, to bylo naprosto výborné. Tato restaurace je i 100% baby friendly, protože má pod terasou u vinice travnatou plochu s postavenou lodí na velkých pérech, která se houpe a před i po jídle byly děti zabavené.

Praktické tipy na cestu a naše poučení

Na závěr ještě jednou shrnuji několik praktických informací a na co si dát pozor při tomto typu dovolené:

Převážení aut je celkem časově náročné. Většinou nám zabralo naložení aut, převoz aut do cíle a cesta zpět 2-3 hodiny. Takže promýšlejte i ranní/dopolední program pro děti a neřidiče. Už jsme se domlouvali, že příště bude lepší pronajmout minibus s řidičem, aby byla dovolená ještě víc pohodová.
Vybavte se na kempování. Základem je dobrý stan, nafukovací karimatky a spacáky. S tím poradí nebo dodají třeba naši parťáci z Promaledobrodruhy.cz.
Vyberte si hotovost, protože platit hotově se musí na přívozech, u menších občerstveních a v kempech.
Kempů a ubytování je po cestě dost, dívejte se po těch, které nejsou u rušné silnice, pokud máte měkký spánek:-).
My tuto dovolenou plánovali v předstihu skoro půl roku a jeli jsme v květnu před hlavní sezonou, takže jsme sehnali ubytování i pro velkou skupinu 5ti rodin. Plánujte tedy s předstihem, pokud vás jede hodně.