Splutí Opatovického kanálu z Lázní Bohdaneč do kempu Buňkov

Jako každý rok vyrazila parta nadšenců na již tradiční květnovou vodu. Letos byl cílem Opatovický kanál. Podařil se krásný výlet z kempu Buňkov autobusem do Lázní Bohdaneč, odtud procházkou k restauraci u Čochtana a splutí Opatovického kanálu zpět do kempu, kde jsme nocovali.

Sraz vodáků byl v kempu Buňkov, který ač na první pohled nepůsobí moderním dojmem, je pěkný, čistý a velmi pěkně uzpůsoben pro rodiny s dětmi. Je tu více možností ubytování, a to jak v apartmánech s lednicí a sociálkou, v chatkách nebo ve velmi pěkných mobilheimech. Místa pro obytňáky je tu spousta a co je krásné, že si místo můžete vybrat buď v lese nebo přímo s výhledem na rybník, u kterého je kemp situován a kde se můžete koupat. Kolem vody jsou klasické letní i vodní atrakce, písečná pláž a beach-volejbalové hřiště. Ihned před vstupem do areálu jsou dvě veliká hřiště, jedno fotbalové, jedno multifunkční, včetně dětského hřiště s prolézačkami, které je oplocené.

Kemp je čistý, dobře vybavený, ale co je tu opravdu příjemné je personál,který je neskutečně vstřícný a milý. Když jsme se sem chystali, sami proaktivně volali, jestli budeme po splutí hladoví a zda mají vařit a co, protože mimo sezonu mají jen pár jídel. K našemu překvapení všechna jídla skvělá a chutná, porce veliké a přístup velmi rodinný.

Splutí Opatovického kanálu

Jen pár metrů od kempu je autobusová zastávka, odkud nám jel autobus do Lázní Bohdaneč. Autobusem jsme jeli necelých 15 minut. Poté jsme šli pěšky cca 2 km, přes centrum lázní Bohdaneč na konec města, po několika stech metrech jsme zatočili do zalesněné oblasti kde již tekl Opatovický kanál. Podél něj jsme šli ještě pár stovek metrů, kde jsme narazili na restauraci u Čochtana. Zde nás již čekala paní z agentury CVOK s loděmi.

Sjezd Opatovického kanálu z lázní Bohdaneč do kempu Buňkov je pohodové splutí, které trvá maximálně 4 hodiny pohodovou cestou, a krásnou přírodou. V podstatě celou cestu jsme schováni v přírodě, mezi stromy. Jediné, co není ideální je čistota kanálu, který tím, že není tekoucí ,tak není čistý a neteče a je tedy třeba pádlovat. Cesta ale má necelých 10 km, takže to není nic náročného. Jediný kousek, kdy jsme chvíli zaváhali, bylo u restaurace na Cikánce, kde jsme měli vystoupit, a zde je potřeba ještě kousek popotáhnout lodě po suchu, což nás trochu zmátlo, ale nakonec jsme trefili... :-)

Výletní okruh jako celek určitě doporučuji, zvládnou ho, jak nezkušení vodáci, tak děti. Večerní posezení u buřtů s kytarou v kempu jen podtrhlo skvělý den plný obyčejně krásných zážitků, které dnešní „tabletové“ děti potřebují jako sůl, aby věděly, jak chutná opravdový život a my dospělí tu chvíli zapomeneme na všední starosti a vrátíme se do dětských let...