Přechod Krkonoš s dětmi z Dolní Úpy do Harrachova za 4,5 dne

Naše skupina dvou maminek a dětí ve věku 11, 9 a 7 let vyrážíme na expedici po Krkonoších o prodlouženém víkendu v květnu + den volna k tomu. Mapa k výletu zde https://mapy.cz/s/hogojazevo

Den první 

V pátek odpoledne se necháme odvézt na parkoviště v Dolní Malé Úpě - Spálený mlýn, jedeme po práci, tak začínáme stoupat po 16. hod.. Cíl je jasný první chalupa na přespání Děčínská chalupa na Růžohorkách - délka trasy pěkných 5 km s převýšením přes 500 m. Stoupáme relativně pomalu, v půlce trasy je v plánu odpočinek na Portáškách Herní krajina Pecka kde je volně přístupné přírodní hřiště. Známe ho z dřívějších výletů, ale jsme tady relativně pozdě po 17. hodině a tak jsme tu sami :-) 

Po necelé hodině volného hraní musíme pokračovat do cíle, stále nás čeká 2,5 km do kopce a potřebujeme stihnout otevřenou kuchyň, aby jsme dostali ještě večeři.  K večeři je na výběr buď borůvkový knedlík nebo plněný uzeným. Je hlad tak si každý vybere a sní co může. Na chalupě jsou s námi místní psy, tak po večeři jdou děti ještě aportovat s pejsky a na místní hřiště.

Den druhý - cesta lanovkou

V sobotu po vydatné snídani vyrážíme do stanice Růžohorky (asi 1 km lehké stoupání) a na Sněžku jedeme lanovkou (nechci děti odradit hned první hodinu). Počasí nám moc nepřeje, bud lehce prší nebo jsme v mracích, panoramata nejsou. Ale jsme tu sami bez lidí :-) 

Ze Sněžky scházíme prudší cestou po červené v top sezóně je přístupná jen jednosměrně ze spodu nahoru. Místy leží ještě dost sněhu a jde se špatně, dětem to klouže. Měli jsme si vzít nesmeky. Začíná poprchávat, svačinu zvládáme za chůze, není si kam sednout, pokračujeme na Luční, kde počítáme s obědem a sušení věcí a je nutné navštívit Bohouše (místního psa). Na Luční po dobrém obědě pokračujeme na po trase česko-polského přátelství. Většinu času máme výhled do Polska kde svítí sluníčko, my jinak většinou v mracích občas ještě přeháňka. Občas se nám ukáže i Sněžka. Cestou je stále dost sněhu a místy je opravdu travers po sněhu. Docházíme ke Špindlerovceasi kolem 16 hod. Ubytování máme na Erlebachově boudě v Depandenci Martin (asi 200 m od hlavní budovy). Večer jdeme na vydatnou večeři a sušíme v sušárně boty - vstup jsme si zařídili na recepci, tak nám boty schnou během výborné večeře. 

Ten den celkem asi 15 km za námi - nejdelší trasa z expedice.

Ani třetí den se počasí neumoudřilo

V neděli stále mraky a hodně velká vlhkost, žádná panoramata nebudou. Po vydatné snídani nikam nespěcháme a vyrážíme až kolem 10.hodiny. Pokračujeme po cestě česko-polského přátelství, přes Dívčí kamenykde děti zkouší kam až vylezou. Pokračujeme na Martinovku, kde jsme ubytováni. Jsme na místě už ve 13. hodin, tak necháváme batohy na chatě a seběhneme ještě na Brádlerovy boudy se najíst (cesta si 1 km). Je už pozdě na výběr z jídla už moc nemáme, oběd byl slabý. Na Martinovce jsme zpět po 15. hodině, ubytováváme se a relax na pokoji. Večeře je už v 18. hodin, v mezi čase hrajeme karty, které nám půjčí na chatě. 

Ten den trasa 7 km + 2 km na oběd.

Čtvrtý den už počasí spolupracuje více

V pondělí konečně sluníčko a vidíme na Medvědím přímo z pokoje, po snídani vyrážíme směr Labská bouda, po ránu ještě dost mrzlo a děti tak rozbíjí ledy v kalužích. Na Labské jsme brzy dáváme svačinu v 11 hod. a necháváme batohy na recepci a jdeme na lehko přes Pančavské vodopády na Vrbatovku, kde si dáváme polévku. Poté se vracíme zpět pro batohy na Labskou, přes Pramen Labe, kde jsme zase téměř sami. Sněhu dost, nejsou vidět všechny erby na prameni. Pokračujeme na trasu česko-polského přátelství směr Vosecká bouda. Od pramene vede i zelená kratší trasa, ale je zavřená kvůli Tetřevovi až do konce května (s tím jsme počítali). Cesta už převážně bez sněhu a na Tvarožník se taky musí vylézt. Na Vosecké jsme kolem 16. hodiny, ubytujeme se a děti si dávají oběd nebo už večeři. Chalupa je to jedna z nejstarších, zásuvky jsou jen v restauraci a není tady téměř mobilní signál :-) no krásný klid. Děti si jdou půjčit hry, tak hrají dámu, karty. Je krásně sedíme stále venku až do 19. hodin, pak jdeme na druhou večeři. Ten den 8 km trasa + 5 km na Vrbatovku.

Poslední den už cesta do Harrachova

V úterý vyrážíme po snídani kolem 9. hodiny, zase krásné počasí, ale ve stínu ještě mrzne, už nás čeká jen sejít ke Krakonošovima snídani a dále podél Mumlavy. První turisty potkáváme až téměř u Mumlavy, prostě krása žádný štrůdl lidí. Rychlá sváča před dvanáctou hodinou U Lišáka v bistru a pokračujeme do Harrachova. Nakonec si vybíráme, že dáme oběd až ve Sklárně (přes celý Harrachov). Děti už trochu otrávené, přes liduprázdné město je to nuda. Oběd až ve 13. hod. pak přesun do cukrárny, za odměnu že jsme to všichni zvládli a čekáme na odvoz. Celkem trasa asi 10 km, jen klesání z hor.

Tipy na vybavení

Měli jsme sebou ještě teplé rukavice se sněhem jsme počítali, i když jsme měli vysoké boty, tak by bylo lepší mít ještě návleky aspoň na ty první dva dny. Šli jsme na lehko, tak v batohu každý jen oblečeni, pití a pár sušenek.

Celkově to všichni hodnotili jako pěkný výlet a že půjdou děti znovu. Chalupy jsem rezervovala v únoru a zároveň i platila za ubytování. Na většině chalup je nutné platit v hotovosti, neberou karty tak s tím je také potřeba počítat.Místo medailí jsme dětem objednali stylové čelenky, které využijí i na dalších výletech.