Lesopark - Třinec

Příjemný smíšený lesík téměř v centru města se sítí asfaltových stezek a sypaných cestiček propojující různá hřiště a atrakce.

Lesopark Třinec jsem objevila vlastně díky malovaným kamínkům. Hledala jsem na internetu inspiraci a vyskočil na mě Třinecký kamínkovník, umístěný právě ve zmiňovaném lesoparku, který jsem si hned zařadila na výletní wishlist.

Příjemný smíšený lesík téměř v centru města nás při návštěvě nadchl. K dokonalosti mi tam chyběl jen stánek s kafem a zmrzlinou. Síť asfaltových stezek a sypaných cestiček propojující různá hřiště a atrakce, které nenásilně motivují děti šlapat dál a objevovat, co se schovává za zatáčkou, je přesně to, co nás teď baví. Parkovali jsme u tenisového klubu, ale dá se jít z různých stran.

Pokud jsem správně četla, lesopark byl revitalizován v roce 2011. Pravděpodobně proto jsou některá stanoviště lehce ohlodaná, v mírném rozkladu nebo chybí úplně. Ale pořád je o co stát. Přibyla třeba krásná lesní posilovna, kde se vyřádí všechny věkové kategorie. Vyrobila jsem proto jednoduchou mapku, na kterou je dobré mrknout, abyste třeba nedovlekli dítě na hřiště, které už to má za sebou a nemuseli to žehlit svačinou (jako já, neznalá reality).

Když to vezmu popořadě a porovnávám s tím, co říkají mapy.cz:

Hřiště Na Louce – perfektní, slovy inzerenta na mimibazaru „top stav“, skluzavka pro menší děti, kladka na ježdění, šplhací tyč, ručkovací žebřík pro větší.

Hřiště U Hnízda – menší lanové prolézačky pro děti a pak v rámci lesní posilovny třeba kladina, opičí dráha. Rozhodně se dá zabavit.

Hřiště Na Frýdecké – prolézačka z kůlů a kmenů v podobě jakéhosi dračího spřežení.

Hřiště Na Vyhlídce – dřevěný vlak, za jehož lokomotivou se řadí žebříky coby vagónky. Tady si náš vlakomil přišel na své a dobře půl hodiny jsme vypravovali vlaky na Ostravu.

Hřiště U Školy – několik dřevěných sošek (šnek, had), ke hře to bude chtít trochu invence.

Hřiště Želva a Křižovatka jsou demontovaná, resp. želvě čouhá z cestičky jen hlava.

Labyrint je namalovaný na zemi (abyste nehledali gigantické kukuřičné bludiště, ve kterém se dětem na čtvrt hodiny ztratíte, nejhorší jsou zklamaná očekávání).

Uprostřed lesoparku je Třinecký kamínkovník, na který – ač nás sem přivedl – se mi podařilo zapomenout, takže jsem byla upřímně a mile překvapená, když jsme na něj narazili. Někdy není na škodu mít slabou sklerózu.

Lesní učebna je ideální místo na svačinu – jsou tu lavičky a trůn pro hlavu rodiny.

Nutno říct, že i tam, kde ze země čouhá jen torzo dřevěných skulptur, si děti byly schopné vyhrát. Vždycky mě trochu překvapí, jak málo jim někdy stačí, když se nechá fantazie pracovat. Kolem je přece pořád les, stromy, listí, potůček, kamení. A s tím se dají dělat, panečku, divy. Příště bych přibalila křídy, na asfalt kolem hřišť by se dobře malovalo a bylo by o další zábavu postaráno.

Jídlo

Občerstvení je tady trochu slabým místem, přímo v parku není žádný kiosek ani bufet. V okolí parku je několik restaurací.

Za recenzi děkujeme Máje z blogu jaktajedle.cz.