Muzeum loutkářských kultur - Chrudim

Nadšencům pro loutkové divadlo – stálá historická expozice loutek z celého světa, tematické výstavy (aktuálně luminiscenční) a minihernička, výstup do věže.

Muzeum loutkářských kultur jsme brali jako zastávku na delší cestě, bohužel jsme přijeli v době, kdy se část budovy opravovala, tedy podle webu jsme se mohli jinak dostat ještě do herny – tam bych právě čekala více interakce, která mi v muzeu trochu chyběla.

Výklad je tedy v historických expozicích dost na rodičích – ať už se jedná o loutky české provenience, nebo o loutky jiných kultur, především asijských. Exponáty jsou vystaveny pochopitelně ve skleněných vitrínách. Tady je, myslím, právě prostor zpřístupnit loutkářství hravější, interaktivní formou, ač naprosto chápu, že na vzácné historické loutky se sahat nesmí. Děti měly jedinou možnost zahrát si u paravánu s asijskými loutkami stínové divadlo. Možná, že nám chyběla ta avizovaná herna, která je snad jindy otevřená (?). Pozor taky s útlocitnějšími nebo menšími dětmi na všemožné strašidláky, čerty a kostlivce – přes sto let staré dřevěné marionety jsou až příliš realistické. Ale jinak samozřejmě všechna čest, vystavené exponáty jsou krásné, průvodní slovo na panelech je obsáhlé.

Tematické výstavy

Během naší návštěvy jsme zastihli výstavu Ultrafialové retro – jedná se poctu luminiscenčnímu divadlu, vynálezu českého výtvarníka a režiséra Františka Tvrdka, od jehož narození uplynulo v lednu 2020 sto let. Je pojata jako zvěrokruh a jednotlivé exponáty světélkují v malé tmavé místnosti. Doporučujeme vzít si na sebe něco v bílé nebo jiné světlé barvě, budete světélkovat také. Vlastně skoro nejzábavnější bylo cenit na sebe zuby. :-)

Hernička ve věži

Dobrodružná byla také výprava do nejvyššího patra uzounké věžičky, schody jsou točité, vysoké a opravdu úzké. A v horním patře muzea je malá hernička s ultrafialovým světlem, tady jsme si zahráli „podmořský twister“, sestrojili magnetickou kuličkovou dráhu a pohráli si s magnetickými puzzle-rybami.

Celkem jsme v muzeu strávili asi hodinu. Pro dospělé – historický dům, kde muzeum sídlí, je architektonicky zajímavý a dýchne tu na vás atmosféra dávných časů.   

Kafe a zákusek jsme si potom dali blízko náměstí, v Královské cukrárně v ulici Široká, ostatně parkovat auto se tu dá přímo na náměstí, odkud je to do muzea jen pár kroků. Cukrárna je menší, nemají tu dětský koutek, ale bylo nám sympatické, že zde jsou k dostání normální malé zákusky (věneček, špička, větrník…).