Gibraltar je zámořská část Spojeného Království na úplném jihu Španělska. Už z dálky je tahle část země neskutečná: z roviny ční do výše nad mořem obrovská skála, na které je přírodní rezervace. Děti tady nejvíc milují volně žijící opičky. Zajímavostí je tu ale mnohem víc: pěší přechod přes přistávací dráhu letiště, výhledy na moře i na Afriku, monumentální krápníková jeskyně, dřevěná lávka nad městem, nekonečné vojenské tunely plné děl i britská atmosféra na Main street.
Gibraltar byl náš jednoznačně nejlepší výlet během pobytu v jižním Španělsku (tip na ubytování a další výlety tady). Strávili jsme tady velmi intenzívní jeden den.
Předem si přečtěte něco o hodně zajímavé historii Gibraltaru. Třeba to, že se tu našel první Neandrtálec, protože osídlení tady bylo už v době kamenné. A taky novodobější dějiny plné vojenských střetů o tohle strategicky významné území.
K Gibraltaru jsme dojeli autem a naše strategie byla dostat se co nejrychleji na vrchol skály a potom pomalu během celého dne klesat zpět k autu. Ušli jsme přes deset kilometrů, což je na naše děti 3 a 6 let dost. Ale bylo to skoro celé z kopce, takže jsme to všichni zvládli (dcera chvilkami v manduce). A zábavy bylo cestou tolik, že jsme vůbec nepostřehli, kolik jsem toho ušli. Mapa naší trasy dolů z vrcholu skály je tady.
Příjezd a parkování na Gibraltaru
Na Gibraltar jsme jeli autem, ale vjíždět až za hranici se nedoporučuje, protože je to tu prý hodně náročné s parkováním. Naopak tradičně se parkuje v obci La Linea těsně u hranice. My jsme si večer předem zarezervovali celodenní parkování na tomhle parkovišti přímo u hranice. Na celý den to stálo 9 eur.
Z parkoviště jsme vyrazili na pasovou kontrolu na hranici (ano, musíte mít s sebou pasy nebo občanky i pro děti!).
Jak prozkoumat Gibraltar?
Prozkoumat Gibraltar jde několika způsoby. Všude vás budou nahánět „taxikáři“ pořádající v autech nebo minibusech okružní cesty nahoru na skálu a kolem všech zajímavostí dolů. Já jsem tuhle cestu absolvovala jednou za svobodna a s dětmi jsme to tak nechtěli. Výhodou je, že vás za cca 30 eur pro dospělé, pro děti zdarma, provezou opravdu vším, co je tu k vidění. Ale program vypadá tak, že vždycky někde zastavíte (například u jeskyně nebo na nějaké vyhlídce) a máte tam 10 minut. A pak musíte spořádaně zpět do auta a jede se dál. Tohle by nám s dětmi nefungovalo, chtěli jsme si Gibraltar užívat svým tempem.
Rozhodli jsme se proto dostat nahoru na skálu lanovkou. Od hranice jsme se ke spodní stanici kabinové lanovky dostali běžným linkovým autobusem za pár korun, který stál přímo u hraničního přechodu.
Vstupné do rezervace
Na jednotlivé zajímavosti na Gibraltaru se platí vstupné. My jsme nechtěli řešit, kam můžeme a kam ne, a tak jsme si koupili lístek na lanovku a s ním i do celé přírodní rezervace, včetně jeskyní a vojenských tunelů. Tady jedno varování: mějte s sebou libry! Cena naší rodinné vstupenky byla 60 liber, nebo 90 eur. V přepočítávání jsou tady dost přísní.
Výstup na vrchol
Kabinovou lanovkou jsme vyjeli nahoru během pár minut. Nahoře už nás čekala úžasná vyhlídka. Na jedné straně skály byly mraky, které se o skálu rozbíjely, takže na druhé straně bylo jasno. Uvidíte město Gibraltar s přístavem, moře všude okolo a Afriku v dálce.
Z tohoto bodu už jsme pokračovali celý den pěšky. A děti se nemohly dočkat, kde jsou ty opičky.
„Mamí, opice pijou pivo!“
Vyrazili jsme nejdřív k jeskyni svatého Michala. A cestou konečně potkali opice… Pro děti je to zážitek, opičky se lidí fakt nebojí a v klídku se přibližují. Vlastně jsou spíš dost drzé. Určitě nemějte v ruce žádné jídlo, vezmou si ho. Naše děti byly poučené, že kdyby jim nějaká opice chtěla něco vzít, ať jí to prostě dají. Nakonec došlo k lehkému „souboji“ jedné opičky o synův oranžový batůžek, který měl na zádech. Asi vytipovala, že syn je nejsnazší kořist. Měl ho ale připnutý přezkou přes prsa, tak si ho odnést nedokázala a vzdala to. Batůžek jsme pak už nosili my a syn to zvládnul bez psychické újmy :-) Naopak největší zážitek byl, když jedna opička hned vedle nás sáhla do koše, vytáhla plechovku od piva a začala ji dopíjet. Děti záchvat smíchu a vyprávějí o tom do dneška.
Jeskyně, lávka, tunely
Jeskyně sv. Michala byla fakt zážitek. Je to obrovská jeskyně s pískovcovými krápníky nasvícenými různými barvami. U vstupu je hlavní síň a dál krátké bludiště chodeb. Tady se prý našla první lebka Neandrtálce a syn si usmyslel, že tady najde další, takže prolézal každou skulinku. U jeskyně jsme si ještě v restauraci dali fish&chips, když už jsme v té Anglii!
Od jeskyně jsme pokračovali k lanovému můstku Windsor bridge. To je taková malá zábavná zastávka. Vede tu závěsný můstek mezi dvěma cípy skály, na kterém se procházíte nad městem. A když poskočíte, můstek se houpe. Děti nadšené.
Další zastávka po pár set metrech chůze byly slavné vojenské tunely Great Siege. Ty hloubili britští vojáci do celé skály během obléhání Gibraltaru. Sloužily jako úkryt a byla v nich umístěná děla. Hloubili je pomocí střelného prachu a před druhou světovou válkou dosáhly délky 40 kilometrů chodeb! Zpřístupněné jsou odhadem tak 2 kilometry, ve kterých najdete expozici o vojenství – spoustu figurín vojáků a vysvětlujících textů o tom, jak se dřív bojovalo. A hlavně všude ta děla.
Chvilka „dole“ ve městě
Od vojenských tunelů už jsme pokračovali dolů do města. Prošli jsme se kousek po rušné Main street na hlavní náměstí Casemates, kde jsme zašli na zmrzlinu. Pak nás čekala ještě cesta zpět k autu. Během té jsme si užili ještě poslední atrakci – pěší přechod přes letištní přistávací dráhu, kde to funguje jako na vlakovém přejezdu. Když jsou závory nahoře, můžete jít :-)
Ve městě by se dalo strávit i víc času, jsou tady přístavy, různé pozůstatky vojenského opevnění a určitě i další zajímavosti. Víc se nám ale líbilo nahoře v přírodní rezervaci, kde byl klid a žádné davy, na rozdíl od ruchu ulic dole pod skálou.
Na výletě na Gibraltar bylo úžasné to, že všechny jeho části bavily jak nás dospělé, tak děti. Určitě doporučujeme vyrazit. A víc tipů na výlety po jihu Španělska i na odzkoušené ubytování najdete v recenzi celé naší dovolené tady.
