Zábavná, zajímavá, nepřeplněná lidmi, ani zvířaty, nápaditá, originální a ještě s výhledem na kostelní věže, zoologická v Jihlavě je prostě nejlepší!

Upřímně přiznám, že zoologické zahrady jsem nikdy nijak zvlášť nevyhledávala. Tahle zábava přišla až s dětmi, proto k mému nadšení přistupujte jako k nadšení začátečníka. Znám tak akorát zoo v Praze a ve Vídni. Ale z tohohle startovního pole, vyhrává Jihlava na celé čáře.

Méně je někdy více

Na tuhle zoologickou poměrně dlouho pěla ódy moje kamarádka, ale i přes její chvalozpěvy jsem čekala něco podobného jako ty výše zmíněné mínus velké množství zvířecích druhů. Úskalí menších zoologických bývá, že tam prostě nemají tolik zajímavých zvířat. A ano, sice v Jihlavě nepotkáte pandu jako ve Vídni, ani slony jako v Praze, přesto je to tam vlastně mnohem lepší.

Zvířata jsou tu totiž dostatečně zajímavá, aby to pro děti nebyla prohlídka selského dvorku s několika opicemi, ale zároveň je jich tu tak akorát. V Jihlavě má každé zvíře dostatečný prostor a nesype se to na vás ze všech stran. Upřímně řečeno, mně už to po dvou hodinách stejně začne splývat a jsem ráda, že rozliším savce od ryby. Jihlavská zoo není nějak obrovská, ale stejně jsme ji za celé odpoledne nestihli projít.

Nápadité provedení

I když jsme se snažili odejít, protože děti už byly unavené, stejně jsme v zoo byli téměř do zavíračky, protože nás po cestě ven vždycky něco zaujalo. Pavilony, jednotlivé expozice, ale i dětská hřiště jsou totiž úžasně nápadité. Naprosto perfektní byl australský pavilon v podobě opuštěné farmy, kterou obydlela zvířata. Klokan v obýváku je prostě pecka! V tropickém pavilonu na vás zase čeká kromě hrozivě obrovské anakondy i havarované letadlo. Autoři si tu opravdu vyhráli (a to včetně záchodů).

S dravcem na rameni

Velkým zážitkem byl ale program – letové ukázky sov a dravců (květen až září, denně mimo pondělí v 11 a 15 hodin, ale radši si to zkontrolujte na webu). Přišli jsme k tomu jak slepí k houslím a o to víc jsme byli nadšení. Ptáci prolítávají skrze diváky, občas někomu doslova poboří účes a jinému zase přistanou na rameni. Podobnou podívanou jsem ještě neviděla, i když možná si ji užijí spíš dospělí. Některé děti (včetně těch našich) sova ve vlasech trochu děsila, takže jsme museli zavelet k předčasnému ústupu.

Body navíc má zoo také za krásné umístění na dohled od historického centra Jihlavy. Jako milovníka historie a umění mě prostě baví víc, když se za žirafím krkem rýsují kostelní věže.

Za článek děkujeme Katce z blogu http://www.uneseni.cz/