Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace na stránkách Google.


Pošli tip


Dům přírody Blaníku a výlet na Velký Blaník - okres Benešov

Romana
Romana
Hodnoceno 12 / 2017


Výlet na Blaník kombinuje zábavu v malinké expozici o přírodě a pak výstup pěknou procházkou lesem až k rozhledně po trase zábavné interaktivní stezky pro děti.

Místnost plná čudlíků

Výlet začíná na parkovišti u Domu přírody Blaníku. Z Prahy se sem dostanete za necelou hodinku. V tomhle domě je malá expozice o krajině CHKO Blaník. Je to jedna místnost, která zabaví tak na půl hodinky. Vévodí jí obrovská 3D mapa okolí, kde si po stranách můžete mačkat čudlíky, ke kterým se v modelu rozsvěcí světýlko u odpovídající zajímavosti a vy si o ní můžete něco přečíst. Naše děti (necelé 3 a 5 let) to bavilo celkem dlouho.

V rozích místnosti jsou tady informační panely o přírodě a na nich vycpaná zvířata a brouci. Nahoře je ještě prostor promítacího sálů, kde si můžete pouštět dokumenty o přírodě v okolí. Naše děti nechytly, ale aspoň jsme se tady nasvačili. Někdy se tu pořádají organizované programy pro děti.

Nebuďte rytíře!

Suverénně nejzábavnější číst expozice pro nás bylo veliké brnění rytíře a u něj malá skalka s poklopem. Když poklop otevřete, začnou se ze tmy dole ozývat nespokojené hlasy blanických rytířů, které vás odhánějí, ať je nebudíte. Pro děti fakt super start výšlapu na kopec, pod kterým údajně tahle tajná armáda spí. O rytířích jsme si pak povídali skoro celou cestu.

V Domě přírody se taky dá koupit nějaké drobné občerstvení. My jsme tu byli v zimě, tak jsme si dali svařák na cestu.

Výšlap na horu s hrami cestou

Cesta na horu Velký Blaník k rozhledně byl pro nás tak strop toho, co s dětmi ujdeme. Je to moc pěkná cesta po červené značce lesem 2,5 km tam a 2,5 zase zpět. Určitě se sem nepouštějte s kočárkem, jsou tu kořeny, kameny a místy i dřevěné schody.

Ačkoli je trasa skoro celá do kopce, děti ji zvládly dobře (mladší teda s poponášením), protože je fakt zábavná. Překračujete padlé stromy, přecházíte potok, místy jde o pěšinku, jindy dřevěné schody... A hlavně je na ní interaktivní stezka pro děti, takže vždycky po pár set metrech narazíte na nějaký zábavný úkol jako spojovačky jedovatých a jedlých hub, kvízy o stromech a jejich šiškách, budky ptáčků, doskočiště ukazující, jako které zvíře skáčete daleko a podobně.

Do rozhledny na párek

Na vrcholku hory je rozhledna a v ní malé občerstvení. Mají tady takové ty párky a tatranky, ale po výšlapu i tohle „jídlo“ přišlo vhod.

Rozhledna je dřevěná a můžete si za malé vstupné vyšlápnout až nahoru. Tady varuju, že sklon schodů / žebříků je celkem drsný. Původně jsem se nahoru vydala sama s oběma dětmi a pak jsem byla ráda, že syn si to po pár schodech rozmyslel a já šla ty nejstrmější horní žebříky jen s dcerou. Ale za zážitek to stojí:-).

Většinou si nevybíráme výlety, které vedou stejnou cestou tam a zase zpět, ale tady to bohužel snad ani jinak nejde. Vůbec to ale nevadilo vzhledem ke sklonu trasy. Tím, že nahoru se šlo pořád do kopce a dolů pořád z kopce, měl člověk z obou cest úplně jiný zážitek. My teda umocněný ještě tím, že když jsme vycházeli dolů, začínalo se pomalu stmívat a my se tak báli tmy v lese, že jsme to seběhli jak kamzíci. 4 hodiny byly na tenhle výlet prostě málo.