Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace na stránkách Google.


Pošli tip


Lanzarote s dětmi – Kanárské ostrovy Španělsko

Romana
Romana
Hodnoceno 12 / 2019


Na Lanzarote jsme strávili dva týdny přes Vánoce v prosinci 2019. Cestovali jsme po vlastní ose, kombinovali výlety do úžasné sopečné přírody, pláže i pobyt ve městě. Byla to naprosto boží dovolená, Lanzarote s dětmi moc doporučuju.

Hlavní důvody, proč vyrazit i s dětmi právě na Lanzarote jsou za mě tyto:

1) Příjemné počasí je tu celý rok. Kanáry jsou nejjižnější bod kam vyrazit, když ještě chcete s dětmi zůstat v Evropě. V létě není vedro a v zimě je tady jaro. V prosinci během naší návštěvy bylo celé dva týdny sluníčko, teploměr ukazoval kolem 22 stupňů, ale sluníčko pálilo. Reálně jsme tak chodili v kraťasech a v tričku, ale když večer slunce zapadlo, nebo když jsme vystoupali na nějaký ten kopec, bylo to na svetr a někdy i lehčí bundu. Koupali jsme se v moři, které bylo samozřejmě studené, ale dětem to vůbec nevadilo.

2) Krajina na Lanzarote je unikátní. Nečekejte zelený tropický ráj. Jde o sopečný ostrov, kde sopky chrlily lávu ještě před 300 lety! Takže čekejte spoustu odstínů černé, šedé, hnědé, okrové až rudé. Pláže jsou tady se žlutým, bílým i černým pískem. Moře neskutečně modré. Ačkoli tady tedy skoro nic neroste, ty barevné kombinace při pohledu na krajinu jsou úžasné.

​​3) Architektura je tady unikátní. Žádné megalomanské hotely a resorty. Díky slavnému rodákovi architektovi Cesar Manrique jsou na Lanzarote velmi přísná pravidla, co zde smí nebo nesmí být postaveno a Lanzarote se tak vymyká ostatním kanárským ostrovům svou tradiční architekturou. Domy jsou většinou přízemní, bílé omítky svítí na tmavé lávové zemi. Zároveň tady najdete spoustu unikátních architektonických skvostů navržených právě Manriquem, jako je rozhledna zasazená do skály nebo restaurace využívající přírodní prostor v jeskyních.

Jak se na Lanzarote dostat

Na Lanzarote létá přímá linka ČSA z Prahy do hlavního města Arrecife. Obecně ceny bývají v průměru kolem 6000 Kč za osobu, v akci se dají najít letenky s přestupem i za 3000, ale to chce fakt kliku. Přímý let trvá 5 hodin. My jsme letěli s přestupem, tam přes Madrid a zpět přes Londýn. Cestovali jsme s dětmi ve věku 4 a 7 let a cesta nebyla žádný problém, ačkoli trvala téměř celý den. Na přestupu jsme cestou tam i zpět měli 4 hodiny času, nikam jsme nechvátali, pohodička. Kdybyste taky letěli s přestupem, rozhodně doporučuji s dětmi letět přes Madrid, protože je tady na terminálu obří úžasná herna se vstupem zdarma. Děti z ní ani nechtěly ven, takže žádná nuda na letišti se nekonala a před druhou částí letu byly děti ideálně unavené :-)

Na letišti na Lanzarote jsme si půjčovali auto u půjčovny AutoReisen, abychom měli během pobytu svobodu. Bylo to nejlevnější půjčovné auta, co jsme kdy kde zažili, protože se tady neplatí za autosedačky (které naopak jinde bývají nejdražší). Auto nás na celé dva týdny vyšlo na 5000 Kč. A protože ostrov je malý (z jedné strany na druhou zhruba 60 Km), projeli jsme během celého pobytu jen jednu nádrž.

Kde bydlet na Lanzarote s dětmi

Důležitá poučka je ta, že na severním pobřeží víc fouká, jsou tady větší vlny a větší zima, takže je lepší bydlet na jihu. Ten rozdíl co se týče větru byl opravdu znát. Na ostrově jsou tři letoviska s širokou nabídkou ubytování a všechna jsou na jižním pobřeží – Puerto del Carmen je nejstarší a prý nejrušnější, Costa Tequise je prý nejluxusnější a Playa Blanca je asi něco mezi. My jsme ani v jednom z letovisek nebyli, tak nemůžu posoudit. Hledali jsme ubytování spíš v místech pro místní.

První týden jsme bydleli ve vnitrozemí (což ale znamená, že k moři je to 15 minut autem a vidíte ho ze zahrady). Měli jsme přes Airbnb pronajatý tento dům se zahradou a s bazénem v městečku Tias. Ubytování bylo moc příjemné, ideálně velké pro 6 lidí, klidné, hodně jsme využívali gril. Bazén byl vyhřívaný, ale nebylo zas takové vedro, abychom ho hodně využívali, byli jsme v něm asi dvakrát. Skvělá byla poloha uprostřed ostrova, takže výlety všemi směry byly kousek.

Druhý týden jsme bydleli v bytě v historickém centru hlavního města Arrecife (přes booking.com). Byla to pro nás příjemná změna: méně jsme jezdili na výlety, víc jsme chodili na procházky. Arrecife má hezčí i ošklivější čtvrti a zrovna čtvrť, kde jsme měli tento byt, bych moc doporučila. Ráno to bylo blízko do skvělé kavárny pro snídani a pár kroků je to i na promenádu na pobřeží nebo k romantické laguně ideální na procházky.

Výlety s dětmi na ostrově

Dva týdny nám stačily, abychom Lanzarote projeli křížem krážem. Báječné bylo, že na výletech byl extrémní klid, nikde nebyly davy! Kdybychom měli málo času, vybrala bych první tři z tohohle seznamu výletů, ale samozřejmě i všechny ostatní stály za to:

Lodí na ostrůvek s úžasnými plážemi

Z města Orzola se dostanete lodí na vedlejší malý ostrůvek La Graciosa. Loď je dost drahá, ale stálo to za to. Ostůvek La Graciosa je unikátní tím, že jsou na něm zakázaná auta! Jezdí tu jen pár Geepů a jsou tu jen prašné cesty. Rozhodně doporučuji půjčit si kola (půjčovny jsou v přístavu na každém rohu) a udělat si vyjížďku některou z neskutečně krásných pláží na ostrově. My jsme se vydali na pláž Playa de las Conchas a bylo to asi jedno z nejkrásnějších míst, co jsem kdy viděla: široká divoká pláž, tmavě modré moře, výhled na skálu za mořem a červenou sopku na pobřeží. Všichni jsme se vykoupali ve vlnách. Na ostrově jsou i jiné pláže slavné třeba bílým pískem a tyrkysovým mořem.

Jen upozornění – na ostrůvku (stejně jako na Lanzarote) není žádný stín, takže když se rozhodnete jezdit tady na kole, chce to pokrývku hlavy, krém a hodně vody s sebou.

Národní park se sopkami Tymanfaya

Národní park Tymanfaya je ve všech průvodcích ostrovem na prvním místě, což mě většinou odrazuje od návštěvy. Ale tohle fakt stálo za to (možná i proto, že moje očekávání byla nízká, představovala jsem si jen masovku). Jde o rozsáhlou oblast, kterou před 300 lety pokryla láva po té, co tady sopky chrlily lávu několik let v kuse. A vulkanická činnost je tady stále aktivní (ale nebojte se, je pečlivě monitorovaná). Krajina vypadá jako na Marsu… Po oblasti nemůžete chodit pěšky sami, leda s průvodcem, ale to jsou hodně dlouhé túry nevhodné pro děti. S dětmi tady můžete vyrazit jako my na půlhodinový okruh autobusem s výkladem v angličtině (a pár dalších jazycích). Na konci projížďky vystoupíte a průvodci vám ukážou aktivitu vulkánů – když do díry v zemi vhodí suché větve, začnou za pár vteřin hořet. Když do ní nalijou vodu, vychrstne gejzír páry.

Tymanfaya pro mě nakonec byla hodně působivý zážitek (upřímně jsem se první noc po návštěvě budila strachy, že se klepe zem a musíme okamžitě pryč, ale po jedné noci hysterie přešla :-) ). Děti byly z exkurze nadšené a o sopkách dodneška vyprávějí.

Po prohlídce jsme autem popojeli do rybářské vesnice El Golfo, u které je slavná černá pláž se zelenou lagunou. Jde o hodně unikátní kousek přírody. Trochu nepříjemné bylo, že se na tu pláž nedalo jít, vedla k ní jen vyhlídka a dál zákaz vstupu, z čehož byla dcera zklamaná. Zároveň tady bylo asi nejvíc turistů, co jsme na ostrově viděli (což pořád rozhodně neznamená přelidněno, ale prostě jsme tady nebyli sami, tak jako jinde). Co bylo ale možná úžasnější než vyhlídka, to bylo jídlo v místní rybárně ve vesničce u moře. Rybáren je tady v El Golfo spousta, my jsme si vybrali Costa Azul a jídlo bylo naprosto vynikající. A děti si během čekání na jídlo hrály kousek od stolu na pláží z černých oblázků.

Pláž ze všech pohlednic: Playa de Papagayo

Playa de Papagayo je ikonická pláž se světlým pískem a tyrkysovým mořem lemovaná hnědo-oranžovými útesy, kterou najdete skoro na každém prospektu k Lanzarote. Je na úplném jihu v přírodním parku. Vjezd do parku je zpoplatněn drobným vstupným, které rozhodně stojí za to. Od brány vede drncavá cesta až k pláži. My jsme se ale rozhodli zaparkovat kousek od pláže na parkovišti tady, abychom se i trochu prošli. Ta procházka po útesech nad pobřežím byla úžasná s krásnými výhledy na moře. U pláže Papagayo jsme si v restauraci dali občerstvení a nakonec jsme se rozhodli jít koupat na pláž vedle té nejslavnější, protože slavná papouščí pláž je v zátoce, což znamená žádné vlny, což znamená pro naše děti nudu :-)  Naopak vedle byla taky krásná pláž a vln tak akorát.

Výšlap na sopku

Pochopitelně jsme si museli udělat taky výšlap na sopku a podívat se do nějakého toho kráteru (byť už neaktivního, zarostlého trávou). Podle fotek jsme si vybrali, že vylezeme na sopku Montana Blanca. Nevěděli jsme ale, že na ostrově jsou dvě sopky tohoto jména a my jsme vyrazili na tu „špatnou“ – myšlenou jinou, než jsme podle fotek chtěli. Ale bylo to taky super, jen cesta byla maličko komplikovaná (špatně značená a místy možná neexistující).

Zaparkovali jsem v obci Montana Blanca a vyrazili nahoru. Google navigace tady žádnou pěší trasu neviděla, ale aplikace Mapy.cz ano, ta jsou pro turisty prostě nejlepší! Nahoře nás čekal krásný výhled na unikátní krajinu ostrova. Pokud byste ale chtěli hladší a lépe značenou cestu na sopku, která má navíc podle fotek víc zachovalý kráter, vyrazte na tu správnou Montanu Blancu sem.

Vyhlídka na skále Mirador del Rio

Úžasná vyhlídka zasazená do skály s kavárnou, jejímž autorem je Cesare Manrique. Výhled odtud na moře a ostrov La Graciosa je opravdu dechberoucí. I s dětmi je to v pohodě, zábradlí jsou dostatečně vysoká. A příjemné je, že na Lanzarote nám připadalo, že i na těch nejexponovanějších místech jsou v restauracích normální ceny.

Muzeum místního hospodářství s podzemní restaurací

Casa Museo del Campesino je naprosto boží místo pro návštěvu s dětmi, rozhodně doporučuju nevynechat. Jde o etnografické muzeum o tom, jak na sopečném Lanzarote dokázali lidé hospodařit. Autorem architektonického návrhu celého objektu je zase Cesare. Jde o krásný areál nízkých bílých budov, kterému dominuje veliká socha zvířat (ve které naše děti hrály na schovku). Uprostřed areálu jsou točité schody do podzemí (děti nadšené, že do pekla). V podzemí, zasazená v jeskyni, je úžasná restaurace.

Jednotlivé místnosti muzea pak ukazují pro Lanzarote typické produkty a způsoby hospodářství (například výroba produktů z kůže, barvení látek speciálním barvivem získávaným z plodů kaktusů, ruční výroba čelenek…). A děti se tady můžou zapojit a něco si vyrobit. V obchůdcích s místními produkty si pak můžete nakoupit místní lávové víno, šperky z lávy a další typické produkty.

Jeskyně vytvořené lávovým proudem

Do jeskyní Cueva de los Verdes můžete zajít na necelou hodinu trvající exkurzi s průvodcem. Jeskyně byly vytvořeny jako lávový tunel a vedou od jedné ze sopek až pod moře. Je tu hodně klesání a stoupání po schodech. My Češi jsme v tomhle asi rozmazlení, protože tady máme úžasných jeskyní plných krápníků taky spousty, ale přesto je to hezký zážitek. Hodně zajímavé bylo povídání průvodkyně (v angličtině nebo španělštině). A na konci prohlídky je překvapení, které se nesmí vyzrazovat, ale i děti byly nadšené.

Divoká surfařská pláž pod útesem

Poslední úžasná pláž, kterou jsme navštívili, byla surfařská pláž na severu ostrova Famara. Nevýhoda je, že tady to na koupání fakt nebylo (velký vítr, veliké vlny), je to spíš na ten výhled. Pláž je dlouhá, široká a leží pod útesem, v hodně působivém prostředí. Městečko Caleta de Famara, ve kterém jsme parkovali, je plné půjčoven surfů a surfařských škol a je v něm dost cítit marihuana :-)

Z města a hlavní široké pláže jsme si udělali příjemnou procházku po pobřeží k této plážičce, která je trochu v zátoce a byla proto moc příjemná na koupání. Abych nezapomněla informaci, která platí o všech plážích, které jsme na Lanzarote navštívili: nečekejte žádná lehátka, občerstvení ani sprchy. Tady prostě vládne příroda.

Hlavní město Arrecife

Arrecife je hlavní město, ve kterém je i letiště. Město má hezké historické centrum s kostelíkem a promenádu podél moře, ale není krásné celé. Některé čtvrti působily ne úplně bezpečným dojmem, jiné byly příjemné. Kdybyste sem chtěli zajet na výlet, nejkrásnější je procházka podél laguny s bílo-modrými domky a spoustou lodiček. Na břehu laguny jsou restaurace, bary a taky skvělá zmrzlinárna.

Podél moře vede dlouhá promenáda. Moc se nám líbila část u pevnosti Castillo de San Gabriel, kde jsou mosty po mělčinách ke staré pevnosti na ostrůvku. Voda je tady neskutečně modrá a průzračná a kolem pevnosti jsou i malé písčité plážičky. V pevnosti je muzeum historie ostrova, není moc velké, s dětmi jsme ho víceméně proběhli. Moc je nezaujalo, zajímaly je jen historky o pirátech, jejichž útokům dřív Lanzarote často čelilo.

V Arrecife je taky městská pláž. Je široká, písčitá a se slunečníky, ale nikdy jsme ji přes den nevyužívali a nekoupali jsme se tu, jen jsme k ní došli v rámci procházek.

Co jsme nevyzkoušeli

Na celém ostrově bych ještě vypíchla jako bonus to, jak je malý a kompaktní. Ať si vyberete výlet kamkoli, nepojedete autem déle než třičtvrtě hodiny. Kromě míst, která jsme navštívili, je tu ještě dost dalších k vidění. S dětmi můžete navštívit na ostrově i aquapark nebo zoo. Zároveň je tu ještě spousta dalších míst, která jsou v průvodcích největší děl Cezara Manriqua. Nám ale tenhle počet výletů stačil na to, abychom ostrov poznali a zároveň měli dost času i na pozvolné nasávání atmosféry míst a odpočinek.